MÁŠ UTĚŠITELE

Učím se o Duchu svatém něco velmi podivuhodného. Má jedinečnou vlastnost: Nerad mluví o sobě. Nečiní ze sebe hlavní předmět naší pozornosti.

Pokouším se pozorně studovat Ducha svatého, podrobně o něm prostudovat celé svazky napsané uznávanými autory. Některé z těchto knih jdou do velké hloubky a často je obtížné jim rozumět – jsou to knihy o jeho přirozenosti a povaze. Všechny jsou velmi zajímavé – avšak ne vždy poučné. Ve skutečnosti nemohou být poučné, protože můžete chápat pouze to, co sám Duch zjevuje, a on nemluví o sobě!

Pokouším se dopodrobna prostudovat význam jmen Ducha svatého – Utěšitel, Obhájce, Přímluvce – a z toho usuzovat, kým je. Ale nakonec jsem zjistil, že my křesťané nemusíme porozumět osobě Ducha svatého – protože on nám nechce sdělit skryté věci o sobě. Vše, co potřebujeme znát, je, že on je jedním z božství: věčný, Duch Kristův, seslaný na zem, aby přebýval v nás, kteří věříme. A jeho oči se vždy upírají na Krista!

Duch svatý nechce, abychom o něm toho věděli tolik, kolik víme o jeho misii, která nás má vést k Ježíši a udržovat nás v čistotě a svatosti. Vždy pracuje na tom, aby nám ozřejmil Krista a je jeho potěšením, když zkoumáme, proč přichází.

Ježíš řekl: „Až však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale cokoli uslyší, to bude mluvit; bude vám oznamovat i věci, které mají přijít. On mě oslaví, neboť vezme z mého a bude to oznamovat vám“ (Jan 16:13-14).