UTĚŠITEL PŘICHÁZÍ

Ježíš nazývá Ducha svatého „Utěšitelem“. Jedna věc je poznat Ducha svatého jako našeho přímluvce, ale věc druhá je poznat způsoby, kterými nás těší, abychom dokázali rozlišit, co pochází z těla a jaké potěšení je od Ducha.

Zkusme se například zamyslet o bratrovi či sestře v Kristu, kteří jsou přemoženi samotou. Takový člověk se modlí za útěchu Božího Ducha a očekává, že toto potěšení přijde jako pocit. Představuje si, že je to nějaký druh náhlého závanu z nebe, něco jako duchovní sedativum pro duši.

Možná se mu tohoto pocitu dostane, ale následující ráno je opět pryč. V důsledku toho začne tento člověk věřit, že Duch svatý odmítl jeho požadavek. Ne, nikdy! Duch svatý nás neutěšuje tím, že manipuluje s našimi pocity. Jeho způsob, jak nás potěšit, je diametrálně odlišný. Názorně se o tom dočítáme v Písmu. Nezáleží na tom, o jaký se jedná problém, zkoušku nebo potřebu, jeho utěšující služba spočívá v přinášení pravdy: „Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.“ (Jan 16:13).

Pravdou je, že naše útěcha pramení z toho, co víme, ne z toho, co cítíme. Jen pravda překoná pocity. A utěšující služba Ducha svatého začíná touto základní pravdou: „Bůh se na tebe nehněvá. On tě miluje.“

„Tato naděje není klamná; vždyť Bůh do našich srdcí vylil svou lásku skrze Ducha svatého, jehož nám daroval.“ (Římanům 5:5). Řecký význam je mnohem silnější než tento překlad. Udává, že láska Boží tryská do našich srdcí prostřednictvím Ducha svatého.

Strach, stud, bolest, utrpení, pokušení nebo zastrašení dokáží způstobit nesnesitelné břemeno. Avšak nezáleží na tom, co jej způsobuje, útěchy je třeba.

Náhle je slyšet hlas, který proniká každým koutem naší duše. Je to hlas Ducha svatého, který prohlašuje: „Nic tě nemůže oddělit od Boží lásky.“
Jakmile uvěříš této pravdě, stane se rychle pramenem živé vody, který smete každou překážku. „Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“ (Jan 14:26).