čtvrtek 1. listopadu 2012

NEUSKUTEČNITELNÉ POSLÁNÍ

„Syn člověka přece přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo.“ (Lukáš 19:10). Kristus řekl,“Přišel jsem na tento svět z jednoho důvodu – zasáhnout a zachránit ztracené duše.“ Toto však nebylo jenom posláním Ježíše, svěřil nám to jako i naše poslání: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“

Ježíš tady mluví k malé skupině věřících asi okolo 120 lidí, kteří se shromáždili v horní místnosti. A jaký neuskutečnitelný úkol před ně staví!

„Jděte k cizím národům, žijte s jeho lidmi a studujte jejich jazyky. Pokládejte ruce na nemocné, vyhánějte démony, vyhlašujte dobrou zprávu. Jděte až k samému sídlu Sanata a kažte moc a vítězství vzkříšeného Spasitele.“

Musíme si uvědomit, že Ježíš mluvil k běžným, obyčejným, nevzdělaným mužům a ženám. Položil budoucnost své církve na jejich ramena. Museli být ohromeni.

Dokážeš si představit rozhovor, který se musel uskutečnit, jakmile jejich Mistr vystoupil na nebesa? „Slyšel jsem ho správně? Jak bychom asi mohli začít s celosvětovou revolucí? Jsme chudí a Římané nás bijí a zabíjejí nás. Jestliže se takto jedná s námi v Jeruzalémě, jak s námi budou zacházet, když budeme svědčit a kázat v Římě?“.

Další z nich možná mohl říct, „Jak může náš Pán očekávat, že půjdeme do celého světa s evangeliem, když dokonce nemáme ani dost peněz, abychom šli do Jericha? Jak se máme učit jazyky, když nemáme vzdělání? To všechno je nemožné.“

A skutečně to bylo neuskutečnitelné poslání. A výzva pro nás dnes je právě tak odrazující!

Kdyby každý, kdo čte toto poselství dovolil Duchu svatému, aby učinil to slovo reálným – hledat Ho pro Jeho břímě a vedení – nelze s určitostí říci, jaký druh sklizně Duch může sklízet. Pravda je, že největší dílo pro věčnost je uděláno nikoli pomocí masových kampaní, ale díky každému jednomu svatému, který zasáhne jednu ztracenou duši.