PŘEJÍT DO BOŽÍ PLNOSTI
Lot by býval v Sodomě zahynul, kdyby záležitost nevzal do svých rukou Hospodin. Pán doslova popadnul Lota a jeho rodinu a vytáhl je z města: „Ale on váhal. Ti muži [andělé]ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery – to shovívavost Hospodinova byla s ním –, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem“ (Genesis 19,16).
To je nádherný obraz milosti! Když Lot otálel na pokraji zkázy, bez síly či vůle se sám zachránit, Bůh odvedl tohoto zmateného, pošetilého a hříchem spoutaného muže do bezpečí. V podstatě Lotovi říkal: „Miluji tě a nenechám tě v tomto masakru zemřít. Jsi spravedlivý člověk, Lote, a já jsem tě varoval. Teď pojď!“
„Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné“ (Římanům 5,6) Doslovný význam spojení „být bezmocný“ tady je „být bez vůle a schopnosti“. Hospodin říká, je že ochotný jednat za nás, protože my nemáme co nabídnout.
Pán měl pro Lota ještě jeden příkaz: „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět…Uteč na horu, abys nezahynul“ (Genesis 19,17). Hora zde představuje Boží přítomnost, místo, kde je člověk sám s Bohem. V Písmu se tento obraz opakuje: Na hoře se Mojžíše dotkla Hospodinova sláva…na hoře byl Kristus před svými učedníky proměněn…na hoře Ježíš hledal v modlitbě svého nebeského Otce. Všechny tyto věci se staly na hoře.
„Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný ve městě našeho Boha, na své svaté hoře“ (Žalm 48,1). „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit“ (Izajáš 2,3). Poselství je toto: „Když vás Hospodin vysvobodí vírou v Jeho zaslíbení, běžte přímo na horu Jeho svatosti!“
Lot stále ještě nebyl ochoten utéci do Boží přítomnosti, místo toho Hospodina poprosil, aby mohl jít do Soáru. Řekl: „Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel“ (Genesis 19,19).
Hospodin mu to dovolil a Lot nakonec přišel na horu, ale tam se stalo něco horšího než Sodoma. Lot se opil, jeho dvě dcery ho svedly a obě z tohoto incestu otěhotněly. Byla to opravdu tragická věc! A všechno se to stalo, protože Lot – ač byl zachráněn – nechtěl přejít do Boží plnosti.
To je nádherný obraz milosti! Když Lot otálel na pokraji zkázy, bez síly či vůle se sám zachránit, Bůh odvedl tohoto zmateného, pošetilého a hříchem spoutaného muže do bezpečí. V podstatě Lotovi říkal: „Miluji tě a nenechám tě v tomto masakru zemřít. Jsi spravedlivý člověk, Lote, a já jsem tě varoval. Teď pojď!“
„Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné“ (Římanům 5,6) Doslovný význam spojení „být bezmocný“ tady je „být bez vůle a schopnosti“. Hospodin říká, je že ochotný jednat za nás, protože my nemáme co nabídnout.
Pán měl pro Lota ještě jeden příkaz: „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět…Uteč na horu, abys nezahynul“ (Genesis 19,17). Hora zde představuje Boží přítomnost, místo, kde je člověk sám s Bohem. V Písmu se tento obraz opakuje: Na hoře se Mojžíše dotkla Hospodinova sláva…na hoře byl Kristus před svými učedníky proměněn…na hoře Ježíš hledal v modlitbě svého nebeského Otce. Všechny tyto věci se staly na hoře.
„Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný ve městě našeho Boha, na své svaté hoře“ (Žalm 48,1). „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit“ (Izajáš 2,3). Poselství je toto: „Když vás Hospodin vysvobodí vírou v Jeho zaslíbení, běžte přímo na horu Jeho svatosti!“
Lot stále ještě nebyl ochoten utéci do Boží přítomnosti, místo toho Hospodina poprosil, aby mohl jít do Soáru. Řekl: „Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel“ (Genesis 19,19).
Hospodin mu to dovolil a Lot nakonec přišel na horu, ale tam se stalo něco horšího než Sodoma. Lot se opil, jeho dvě dcery ho svedly a obě z tohoto incestu otěhotněly. Byla to opravdu tragická věc! A všechno se to stalo, protože Lot – ač byl zachráněn – nechtěl přejít do Boží plnosti.