PŘESTAŃ SMLOUVAT SE SVÝM HŘÍCHEM
„I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme“ (Genesis 19:5). Lotův den zúčtování nakonec přišel. Divoká chátra Sodomitů obklíčila jeho dům, bušila na dveře a vykřikovala oplzlosti. Dožadovali se, aby jim Lot poslal ty dva anděly, aby je mohli znásilnit.
Byla to hrůzná scéna. Přesto se Lot ve své reakci pokusil mužům nabídnout dohodu. Očividně byl Lot soudcem v Sodomě, protože seděl v městské bráně a měl reputaci, která ho chránila. Tak se pokusil chátře domluvit. Šel dokonce tak daleko, že je nazýval „bratry“ – což dokazuje, že bral hřích Sodomy příliš na lehkou váhu!
„…Prosím, bratří moji, nečiňte zlého. Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte…“ (verše 7–8)
Jeden teolog píše, že Lot věděl, že tito muži jeho dcerám neublíží, protože to byli homosexuálové. Možná si Lot sám pro sebe odůvodnil: „Tito muži jsou homosexuální prostituti, hledající uspokojit své perverzní chtíče. Nejsou pro ženy žádnou hrozbou. Když jim teď pošlu své dcery, vrátí se zítra domů nedotčené.“
Jak směšné! I kdyby to byla pravda, Lot by se snažil zbavit jednoho hříchu jiným. Ale je nemožné vyjednávat s chtíčem!
Lot je příkladem toho, co může skrytý hřích udělat se spravedlivým člověkem. Je jasné, že byl oklamán. Jeho hřích v něm vyvolal tak nebezpečný stav, že by se vzdal všeho – včetně své milované rodiny – aby si zachoval tvář.
Tento muž nebyl připravený čelit realitě! Zbytečně prodlužoval čas, kdy bude skládat účty – stále čachroval, pokoušel se odložit Boží vysvobození ve svém životě. A moji milí, tohle je postoj mnoha dnešních křesťanů. Přesvědčují sami sebe: „Můj Bůh je milosrdný Bůh. Osvobodil mě z hříchu dříve a udělá to zas.“
Ne! Bůh ti v této pasáži říká: „Žádné další smlouvání. Žádné další obchodování s lehčím hříchem za těžší hřích. Všechno to musí pryč!“
Byla to hrůzná scéna. Přesto se Lot ve své reakci pokusil mužům nabídnout dohodu. Očividně byl Lot soudcem v Sodomě, protože seděl v městské bráně a měl reputaci, která ho chránila. Tak se pokusil chátře domluvit. Šel dokonce tak daleko, že je nazýval „bratry“ – což dokazuje, že bral hřích Sodomy příliš na lehkou váhu!
„…Prosím, bratří moji, nečiňte zlého. Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte…“ (verše 7–8)
Jeden teolog píše, že Lot věděl, že tito muži jeho dcerám neublíží, protože to byli homosexuálové. Možná si Lot sám pro sebe odůvodnil: „Tito muži jsou homosexuální prostituti, hledající uspokojit své perverzní chtíče. Nejsou pro ženy žádnou hrozbou. Když jim teď pošlu své dcery, vrátí se zítra domů nedotčené.“
Jak směšné! I kdyby to byla pravda, Lot by se snažil zbavit jednoho hříchu jiným. Ale je nemožné vyjednávat s chtíčem!
Lot je příkladem toho, co může skrytý hřích udělat se spravedlivým člověkem. Je jasné, že byl oklamán. Jeho hřích v něm vyvolal tak nebezpečný stav, že by se vzdal všeho – včetně své milované rodiny – aby si zachoval tvář.
Tento muž nebyl připravený čelit realitě! Zbytečně prodlužoval čas, kdy bude skládat účty – stále čachroval, pokoušel se odložit Boží vysvobození ve svém životě. A moji milí, tohle je postoj mnoha dnešních křesťanů. Přesvědčují sami sebe: „Můj Bůh je milosrdný Bůh. Osvobodil mě z hříchu dříve a udělá to zas.“
Ne! Bůh ti v této pasáži říká: „Žádné další smlouvání. Žádné další obchodování s lehčím hříchem za těžší hřích. Všechno to musí pryč!“