KÉŽ BYCH HO ZNAL
Bůh dal Mojžíšovi děsivé směrnice: “Vyjdi odtud, ty i lid, který jsi vyvedl ze země egyptské, do země, kterou jsem přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu. Pošlu před tebou svého posla a vypudím Kenaance, … Půjdete do země oplývající mlékem a medem. Já však nepůjdu uprostřed vás, abych vás cestou nevyhubil, neboť jste lid tvrdošíjný“ (Exodus 33:1 -3).
Boží lid se točil zcela mimo kontrolu díky chtíči a modlářství ( Exodus 32:25 ). Zlato se stalo jejich Bohem. Chtěli prostě tančit, hrát si a následovat své chlípné choutky. Pouze Léviovci se postavili k Boží svatosti .
Následovala obávaná zjevení, kterými se od nich Pán oddělil. Odešel, jinak by je zabil. Přesto však jim bylo přikázáno jít dál a držet se svého dědictví. Bůh řekl: " Dám vám, co jsem vám zaslíbil." Mohli se držet všech svých práv i Jeho ochrany, ale nikoliv Jeho přítomnosti.
V současné době jsme svědky smutné podívané zástupů Božího lidu pohybujících se v jejich náboženském hledání slíbených práv, chloubě v andělskou pomoc proti nepřátelům , ale nemají v sobě žádnou svatou, úchvatnou a usvědčující Kristovu přítomnost.
Co by mohlo být horší, než když slyšely příkaz Pána, aby šli do země oplývající mlékem a medem, a přesto řekli, aby tam s nimi nešel (viz Exodus 33:3 ) ? Bůh jim řekl: "Jste tvrdohlavý lid. Kdybych přišel na chvíli do vašeho středu, zničil bych vás."( viz Exodus 33:5 )
Mojžíš chtěl něco většího, než je země oplývající mlékem a medem. Chtěl znát a zažít Boží přítomnost. Modlil se, “Hleď, ty mi říkáš: Vyveď tento lid. Ale nesdělil si mi, koho chceš se mnou poslat, ačkoli jsi řekl: „Já tě znám jménem, našel jsi u mě milost.“ Jesliže jsem tedy nyní u tebe našel milost, dej mi poznat svou cestu, abych ppoznal tebe a našel u tebe milost“ (Exodus 33:12-13) .
Není divu, že tento vzácný Boží služebník odsuzuje svou generaci! Není divu, že měl tolik slávy ve tváři. Chtěl jen znát Pána. Chtěl jediný prospěch, dodržovat přítomnost svého Pána. Tak to bylo s Pavlem , jehož srdce volalo : "Ach, kéž bych Ho tak znal!" (viz Filipským 3:10)
Boží lid se točil zcela mimo kontrolu díky chtíči a modlářství ( Exodus 32:25 ). Zlato se stalo jejich Bohem. Chtěli prostě tančit, hrát si a následovat své chlípné choutky. Pouze Léviovci se postavili k Boží svatosti .
Následovala obávaná zjevení, kterými se od nich Pán oddělil. Odešel, jinak by je zabil. Přesto však jim bylo přikázáno jít dál a držet se svého dědictví. Bůh řekl: " Dám vám, co jsem vám zaslíbil." Mohli se držet všech svých práv i Jeho ochrany, ale nikoliv Jeho přítomnosti.
V současné době jsme svědky smutné podívané zástupů Božího lidu pohybujících se v jejich náboženském hledání slíbených práv, chloubě v andělskou pomoc proti nepřátelům , ale nemají v sobě žádnou svatou, úchvatnou a usvědčující Kristovu přítomnost.
Co by mohlo být horší, než když slyšely příkaz Pána, aby šli do země oplývající mlékem a medem, a přesto řekli, aby tam s nimi nešel (viz Exodus 33:3 ) ? Bůh jim řekl: "Jste tvrdohlavý lid. Kdybych přišel na chvíli do vašeho středu, zničil bych vás."( viz Exodus 33:5 )
Mojžíš chtěl něco většího, než je země oplývající mlékem a medem. Chtěl znát a zažít Boží přítomnost. Modlil se, “Hleď, ty mi říkáš: Vyveď tento lid. Ale nesdělil si mi, koho chceš se mnou poslat, ačkoli jsi řekl: „Já tě znám jménem, našel jsi u mě milost.“ Jesliže jsem tedy nyní u tebe našel milost, dej mi poznat svou cestu, abych ppoznal tebe a našel u tebe milost“ (Exodus 33:12-13) .
Není divu, že tento vzácný Boží služebník odsuzuje svou generaci! Není divu, že měl tolik slávy ve tváři. Chtěl jen znát Pána. Chtěl jediný prospěch, dodržovat přítomnost svého Pána. Tak to bylo s Pavlem , jehož srdce volalo : "Ach, kéž bych Ho tak znal!" (viz Filipským 3:10)