CO ZNAMENÁ ČINIT POKÁNÍ?
Někteří křesťané věří, že pokání prostě znamená udělat čelem vzad a jít opačným směrem než doposud. Bible ale říká, že pokání je mnohem více než jen toto.
Plný význam slova "kát se" v Novém zákoně je "cítit lítost a vyčítat si svoje hříchy vůči Bohu; jednat kajícně, rmoutit se; chtít změnit směr." Rozdíl mezi těmito významy dělá slovíčko "chtít." Opravdové pokání zahrnuje touhu po změně!
Co víc, jednoduché promiň není podstatou pokání. Spíše se dá říci, že opravdový zármutek vede k pokání. Pavel prohlašuje: “Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působi smrt“ (2. Korintským 7:10, ČSP).
Pavel zde mluví o zármutku bez litování se - takovém, který je upřímný, který vydrží v životě kajícího se člověka. Tento druh zbožného zármutku nás přirozeně vede ku pokání, které zahrnuje nenávist k hříchu, pravdivou bázeň před Bohem a touhu napravit všechno špatné.
Nemělo by nás potom překvapit, že Pavel kázal pokání věřícím. Přinesl silné poselství o pokání křesťanům v Korintu. Korintští věřící byli Bohem mnohonásobně požehnáni, byli vyučeni mocnými učiteli Božího Slova, přesto v jejich sboru byl hřích běžnou záležitostí.
Pavel nejprve korintským svědčí: "Znamení apoštola byla mezi vámi uskutečněna ve vší vytrvalosti znameními, divy a mocnými činy" (2. Korintským 12:12, ČSP). Potom jim ale Pavel říká rovnou: "Bojím se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt nechci” (verš 20 a).
Čeho se Pavel obával? Bylo to jednoduše toto: "Obávám se, aby mě můj Bůh, až opět přijdu, u vás nepokořil a abych neoplakával mnohé, kteří padli do hříchu a neučinili pokání z nečistoty, smilstva a bezuzdnosti, kterých se dopustili" (verš 21).
Tento soucitný pastýř miloval svaté v Korintu, kteří dělali kompromisy s hříchem. On věděl, že byli pečlivě vyučeni, že hříšný životní styl je špatný. Řekl jim: "Když vás přijdu navštívit, uvidíte mne s hlavou svěšenou zármutkem. Z mých očí se budou řinout slzy, a můj hlas se bude třást smutkem.
“Pokud uvidím, že si nadále hovíte v nečistotě, smilstvu a chtíči, uvnitř mne to zlomí, protože evangelium nevykonalo svoji práci ve vašem srdci. Ještě nečiníte pokání ze svého hříchu. A já vás budu hlasitě volat k pokání!“
Plný význam slova "kát se" v Novém zákoně je "cítit lítost a vyčítat si svoje hříchy vůči Bohu; jednat kajícně, rmoutit se; chtít změnit směr." Rozdíl mezi těmito významy dělá slovíčko "chtít." Opravdové pokání zahrnuje touhu po změně!
Co víc, jednoduché promiň není podstatou pokání. Spíše se dá říci, že opravdový zármutek vede k pokání. Pavel prohlašuje: “Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působi smrt“ (2. Korintským 7:10, ČSP).
Pavel zde mluví o zármutku bez litování se - takovém, který je upřímný, který vydrží v životě kajícího se člověka. Tento druh zbožného zármutku nás přirozeně vede ku pokání, které zahrnuje nenávist k hříchu, pravdivou bázeň před Bohem a touhu napravit všechno špatné.
Nemělo by nás potom překvapit, že Pavel kázal pokání věřícím. Přinesl silné poselství o pokání křesťanům v Korintu. Korintští věřící byli Bohem mnohonásobně požehnáni, byli vyučeni mocnými učiteli Božího Slova, přesto v jejich sboru byl hřích běžnou záležitostí.
Pavel nejprve korintským svědčí: "Znamení apoštola byla mezi vámi uskutečněna ve vší vytrvalosti znameními, divy a mocnými činy" (2. Korintským 12:12, ČSP). Potom jim ale Pavel říká rovnou: "Bojím se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt nechci” (verš 20 a).
Čeho se Pavel obával? Bylo to jednoduše toto: "Obávám se, aby mě můj Bůh, až opět přijdu, u vás nepokořil a abych neoplakával mnohé, kteří padli do hříchu a neučinili pokání z nečistoty, smilstva a bezuzdnosti, kterých se dopustili" (verš 21).
Tento soucitný pastýř miloval svaté v Korintu, kteří dělali kompromisy s hříchem. On věděl, že byli pečlivě vyučeni, že hříšný životní styl je špatný. Řekl jim: "Když vás přijdu navštívit, uvidíte mne s hlavou svěšenou zármutkem. Z mých očí se budou řinout slzy, a můj hlas se bude třást smutkem.
“Pokud uvidím, že si nadále hovíte v nečistotě, smilstvu a chtíči, uvnitř mne to zlomí, protože evangelium nevykonalo svoji práci ve vašem srdci. Ještě nečiníte pokání ze svého hříchu. A já vás budu hlasitě volat k pokání!“