KDYŽ ČINÍŠ SPRÁVNÉ A PŘESTO SE NEDAŘÍ
David je příklad muže, který měl srdce pro Hospodina, někdo, kdo činil správné (kromě jeho hříchu s Batšebou a Urijášem). „David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu On přikázal, kromé té věci s Chetejcem Urijášem.“ (1. Král. 15:5) Od toho momentu, kdy ho Samuel pomazal olejem, pomazávajíce ho za krále, „duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále.“ (1. Samuelova 16:13) Je řečeno, „Tu se Saul začal Davida bát, neboť s ním byl Hospodin…David si vedl moudře; Hospodin byl s ním…Saul viděl a poznal, že Hospodin je s Davidem“ (1. Samuelova 18:12, 14, 28)
A…co David dostává za všechnu tu dobrotu? Potíže na všech stranách! Ale pamatuj si, Bůh byl přesto s ním.
Vzpomeň si na to, když tento Boží muž stál s bázní před obrovským Goliášem. Vzpomeň si na rozjařený dav volající, „David pobil své desetitisíce.“ Teď se scvrkává strachem a jeho nejlepší přítel mu byl odcizen. Je tak ovládnut panikou, že předstírá, že je šílený, aby si zachránil kůži. Končí tak, že se schová v jeskyni Adulámu se čtyřmi sty nespokojenými odepsanci shromaždujícími se kolem něj. David si řekl, „Kteréhokoli dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země. (1. Samuelova 27:1) David byl tehdy rozpolcený mnoha strachy. Musel myslet na den jeho pomazání jako na velký omyl a říkat si, „Pane, Ty nemůžeš být se mnou; já nemůžu být tvůj pomazaný. Nic se nedaří. Nemá to cenu. Evidentně jsi na mě naštvaný.“ Řekl sis někdy něco takového?
Ale Bůh Davida neopustil – ani na moment. Neboť my víme „duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále.“ (1. Samuelova 16:13) A tak to je také se mnou a s tebou. Ten den, kdy nás Boží duch přivedl k Ježíši a pomazal nás, přišel, aby v nás zůstal, aby v nás setrval. Ve tvé zkoušce, ve tvých rozpacích, On je tvůj utěšitel. Možná to vypadá, že se nic nedaří, ale pro tebe, který věříš, Bůh má vše pod kontrolou.
A…co David dostává za všechnu tu dobrotu? Potíže na všech stranách! Ale pamatuj si, Bůh byl přesto s ním.
Vzpomeň si na to, když tento Boží muž stál s bázní před obrovským Goliášem. Vzpomeň si na rozjařený dav volající, „David pobil své desetitisíce.“ Teď se scvrkává strachem a jeho nejlepší přítel mu byl odcizen. Je tak ovládnut panikou, že předstírá, že je šílený, aby si zachránil kůži. Končí tak, že se schová v jeskyni Adulámu se čtyřmi sty nespokojenými odepsanci shromaždujícími se kolem něj. David si řekl, „Kteréhokoli dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země. (1. Samuelova 27:1) David byl tehdy rozpolcený mnoha strachy. Musel myslet na den jeho pomazání jako na velký omyl a říkat si, „Pane, Ty nemůžeš být se mnou; já nemůžu být tvůj pomazaný. Nic se nedaří. Nemá to cenu. Evidentně jsi na mě naštvaný.“ Řekl sis někdy něco takového?
Ale Bůh Davida neopustil – ani na moment. Neboť my víme „duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále.“ (1. Samuelova 16:13) A tak to je také se mnou a s tebou. Ten den, kdy nás Boží duch přivedl k Ježíši a pomazal nás, přišel, aby v nás zůstal, aby v nás setrval. Ve tvé zkoušce, ve tvých rozpacích, On je tvůj utěšitel. Možná to vypadá, že se nic nedaří, ale pro tebe, který věříš, Bůh má vše pod kontrolou.