RADOSTNÁ SKLIZEŇ
„Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří. Jeho pán mu odpověděl: Služebníku špatný a líný … Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven … A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot“ (Matouš 25:24-26, 28, 30). Kdo je tím špatným a líným služebníkem, a proč byl uvrhnut do temnot?
Za prvé, byl Božím služebníkem, kterého ovládal skrytý hřích. Ježíš ho nazývá špatným služebníkem, čímž naznačuje něco zlého či zlověstného. Ačkoli je ve společnosti pracovitých, plodných a radostných služebníků, je v něm cosi skrytého a neodhaleného. Tvrdí, že zná Pána („Poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel“), avšak rozvíjí zvrácenou vizi o Pánu kvůli svému hříchu, který neopustil. Říká: „Jsi tvrdý člověk,“ což znamená: „Očekáváš ode mě příliš, nedokážu žít podle tvých požadavků!“
Hřích v srdci přiměje někoho říci: „To je pro mne příliš těžké!“ Na druhé straně, plodné srdce se stává svobodným a poslušnost pro ně již není břemenem. Pro odevzdané srdce je všechno radostí. „Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet. S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá, s plesáním však přijde, až ponese snopy“ (Žalm 126:5-6).
Jeden služebník slyšel nějakou naši nahrávku, a potom řekl svému příteli: „Nikdo tak nedokáže žít! Každý dělá chyby. Nedokážeme žít tak čistě, jak oni káží!“ Naše poselství se mu zdálo nepřijatelné.
Rád bych věděl proč.
Za prvé, byl Božím služebníkem, kterého ovládal skrytý hřích. Ježíš ho nazývá špatným služebníkem, čímž naznačuje něco zlého či zlověstného. Ačkoli je ve společnosti pracovitých, plodných a radostných služebníků, je v něm cosi skrytého a neodhaleného. Tvrdí, že zná Pána („Poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel“), avšak rozvíjí zvrácenou vizi o Pánu kvůli svému hříchu, který neopustil. Říká: „Jsi tvrdý člověk,“ což znamená: „Očekáváš ode mě příliš, nedokážu žít podle tvých požadavků!“
Hřích v srdci přiměje někoho říci: „To je pro mne příliš těžké!“ Na druhé straně, plodné srdce se stává svobodným a poslušnost pro ně již není břemenem. Pro odevzdané srdce je všechno radostí. „Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet. S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá, s plesáním však přijde, až ponese snopy“ (Žalm 126:5-6).
Jeden služebník slyšel nějakou naši nahrávku, a potom řekl svému příteli: „Nikdo tak nedokáže žít! Každý dělá chyby. Nedokážeme žít tak čistě, jak oni káží!“ Naše poselství se mu zdálo nepřijatelné.
Rád bych věděl proč.