KONAT JEHO VŮLI

„Nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst (Deuteronomium 8,3).

Tento text z Deuteronomia je tak silný, že sám Ježíš ho použil proti ďáblovi, když ho pokoušel na poušti. „Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Vtom k němu přistoupil Pokušitel a řekl mu: ‚Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kamení, ať se promění v chleby.‘ On však odpověděl: ‚Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst‘“ (Matouš 4, 2-4).

Stejně jako děti Izraele na poušti, i Ježíš měl hlad. Existuje snad větší ponížení, než když se Syn Boží nachází v bodě naprosté závislosti?
Jako člověk se Ježíš učil poslušnosti a závislosti skrze utrpení, kterými procházel. Příkladem může být i toto vyhladovění. Ježíš řekl vlastně toto: „Nejsem tady kvůli vlastnímu potěšení, nebo abych rozmazloval své tělo. Jsem tu, abych konal dokonalou vůli svého Otce“. Ježíš vydal každou lidskou potřebu do rukou svého Otce. Jinými slovy řekl: „Strávím celý svůj život a všechen svůj čas tím, že budu poslouchat svého Otce a konat jeho dokonalou vůli – a On se o mě postará po svém“.

Ježíš věděl, že stačí, když Bůh řekne stvořitelská slova: „Ať hlad odejde!“ Ale věděl také, že Mu Bůh může dát potravu, o které žádný člověk neví, a proto nemyslel na jídlo, pití, oblečení nebo na bydlení. Místo toho hledal nejdříve Boží vůli a všechny své potřeby nechal na Něm.

Ježíš tak vyjádřil něco velmi hlubokého asi v tomto smyslu: „Nepřišel jsem žádat od Otce, aby vůči mně dodržel své slovo; přišel jsem, abych já mohl dodržovat všechna Jeho slova!“ Ježíš nepotřeboval zázrak, který by Mu dokázal Otcovu lásku k Němu. Našel odpočinutí v Otcových slovech. Neprosil: „Bože, dodrž své Slovo!“, ale naopak: „Ať já ve všem dodržuji Tvá slova.“