NAPROSTÁ ZÁVISLOST
Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí do dobré země, do země s potoky plnými vody, s prameny vod propastných tůní, vyvěrajícími na pláni i v pohoří...do země, v níž budeš jíst chléb bez nedostatku, v které nebudeš postrádat ničeho... Střez se však, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha...Až se dosyta najíš a vystavíš si pěkné domy...až se ti rozmnoží skot a brav, až budeš mít hodně stříbra a zlata...jen ať se tvé srdce nevypíná, takže bys zapomněl na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví... Neříkej si v srdci: „Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou“ (Deuteronomium 8:7-14.17).
Pán zde nemluví pouze k Izraeli, ale i k nám v současnosti. O tom, proč byli zkoušeni v divočině, nebylo nikdy pochyb: „aby tě pokořil a vyzkoušel a aby ti nakonec prokázal dobro“ (Deuteronomium 8,16). Musel naučit Izrael, jak se má postavit ke všemu tomu dobrému, co se na ně chystal vylít. A stejným způsobem bude Bůh zkoušet i nás.
Hospodin Izraelce chránil krví, vysvobodil je a nadpřirozeně je vedl. Byli předmětem Boží lásky a zázračné moci. Chyběla jim však jedna věc: Nebyli závislí na Hospodinu!
Krev může smýt vaše hříchy, ale neučiní vás na Něm závislé. Zázraky vás mohou vysvobodit z moci Satanovy, ale neučiní vás závislými. Můžete být vedeni Pánem a stejně se na Něj zcela nespoléhat.
Pán nás musí zbavit sebejistoty a zničit všechnu zbylou povýšenost a duchovní pýchu. Musí (a dělá to) pokořit ty, kteří mají zdědit Jeho velké duchovní požehnání.
Vezme Saula z Tarsu – sebejistého, pyšného, plného znalostí Písma, nadšení pro Boha a ochoty pro Něj zemřít – a oslepí ho! Saul musel být pokořen a jako bezmocné dítě čekat bez naděje celé dny, než mu Hospodin pomohl. Byl ponížen až k naprosté závislosti!
Pán zde nemluví pouze k Izraeli, ale i k nám v současnosti. O tom, proč byli zkoušeni v divočině, nebylo nikdy pochyb: „aby tě pokořil a vyzkoušel a aby ti nakonec prokázal dobro“ (Deuteronomium 8,16). Musel naučit Izrael, jak se má postavit ke všemu tomu dobrému, co se na ně chystal vylít. A stejným způsobem bude Bůh zkoušet i nás.
Hospodin Izraelce chránil krví, vysvobodil je a nadpřirozeně je vedl. Byli předmětem Boží lásky a zázračné moci. Chyběla jim však jedna věc: Nebyli závislí na Hospodinu!
Krev může smýt vaše hříchy, ale neučiní vás na Něm závislé. Zázraky vás mohou vysvobodit z moci Satanovy, ale neučiní vás závislými. Můžete být vedeni Pánem a stejně se na Něj zcela nespoléhat.
Pán nás musí zbavit sebejistoty a zničit všechnu zbylou povýšenost a duchovní pýchu. Musí (a dělá to) pokořit ty, kteří mají zdědit Jeho velké duchovní požehnání.
Vezme Saula z Tarsu – sebejistého, pyšného, plného znalostí Písma, nadšení pro Boha a ochoty pro Něj zemřít – a oslepí ho! Saul musel být pokořen a jako bezmocné dítě čekat bez naděje celé dny, než mu Hospodin pomohl. Byl ponížen až k naprosté závislosti!