úterý 21. února 2017

NEJSI SÁM VE SVÝCH NESNÁZÍCH

„Věru nadarmo jsem očišťoval své srdce, v nevinnosti myl své dlaně“ (Žalm 73:13).
Žalmista Asaf byl zmatený svým utrpením, obzvláště když viděl snadný život svévolníků kolem něj. Málem sklouzl do jámy nevěry, připravený obvinit Boha, že ho opustil a byl k němu lhostejný. Ve skutečnosti téměř skončil bitvu.
Tento zbožný muž si musel myslet: „Žil jsem spravedlivě a snášel těžkosti celou tu dobu pro nic. Všechno mé snažení přišlo vniveč. Byl jsem mu věrný, chválil jsem Ho a studoval Jeho Slovo a mé soužení a zármutek mi nedává smysl. Proč se mi to děje?“
Milovaní, když na vás přicházejí pohromy a zkoušky, musíte být velmi opatrní. Když se rmoutíte, potřebujete střežit své srdce před uklouznutím.
Pokud osobně nejste v Asafově stavu, možná znáte někoho, kdo je. Možná příbuzný, přítel či člen sboru má veliké potíže. Když vidíte, že spravedlivý trpí, ptáte se: „Proč Bože? Jak jsi mohl dovolit, že se to stalo?“
Asaf šel do chrámu a modlil se. Rovněž, když na vás přijde čas zármutku či utrpení, musíte jít na tajné modlitební místo. Být sami s Bohem a vylévat Mu své srdce. On vám rozumí.
Duch Svatý promluvil k Asafovi a Asaf vyznal: „Věru, postavils je na kluzká místa, uvrhneš je do zkázy“ (verš 18). Asaf porozuměl, nejsem ten, kdo uklouzl, to svévolník padá do jámy.
Když uviděl Asaf celý obraz, zaradoval se: „Bůh je síla mého srdce a můj věčný podíl“ (verš 26). Mohl říci: „Ano, dochází mi síla a velká bitva stále trvá, ale nejsem v boji sám. Mám milujícího Otce v nebi, On mě chrání!“