DESET PŘIKÁZÁNÍ

Většina Američanů ví, že Nejvyšší soud Spojených států vydal nařízení, že v žádné vládní správní či soudní budově nemůže být vystaveno Desatero. Toto rozhodnutí nedávno přetřásala i média. Ale co toto nařízení vlastně znamená?

Soud je místo, kde se vymáhají právo a zákony. Desatero přikázání reprezentuje Boží morální zákon, který se nikdy nezmění. Je pevný jako zákon gravitace. Pokud budete takovému zákonu vzdorovat, je to jako když vyskočíte z vysoké budovy. Můžete popírat, že se vás zákon týká, ale určitě si ponesete následky.

Desatero přikázání jsou vlastně věčné zákony navržené Bohem k tomu, aby se společnost sama nezlikvidovala. Je neuvěřitelné, kolik firem teď pracuje na obrušování Desatera – stejně jako Božího jména – vytesaného do mramoru či betonu v těchto budovách.

To o naši společnosti něco vypovídá. Tyto neměnné zákony byly původně vytesány do kamene Božím prstem a teď se s kamene mažou lidským nařízením.

Někteří křesťané říkají: „No a co? Už nejsme pod zákonem. Proč bychom se tím měli zabývat?“ Ne, nejsme pod židovským zákonem, máme-li na mysli 613 dodatečných ustanovení přidaných židovskými rabíny. Ale každý křesťan je pod autoritou Božího morálního zákona, jež je shrnut právě v Desateru.

Zajímalo by mě, co se Bohu honí hlavou, když ti pískovači vymazávají zákony přímo před jeho očima. Někteří věřící tvrdí: „ Nepotřebujeme mít Desatero vystavené. Nejdůležitější je mít jej vepsáno v srdci.“ Ale Boží slovo říká něco jiného. Zamyslete se nad Božím záměrem viditelnosti Desatera, když se předávalo lidu:

„A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci…a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány“ (Deut. 6:6-9).