KDYŽ VYVSTANOU OTÁZKY

„Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby“ (Matouš 4:2-3).

V momentě, kdy byl Ježíš fyzicky zranitelný, přinesl ďábel své první pokušení.

Není hřích být hladový. O co tedy jde? Satan vyzýval Ježíše:“Pokud jsi opravdu Bůh, pak máš v sobě Boží moc. A právě teď je ti těžko. Proč nevyužiješ tu moc, aby sis ulevil? Nedostal jsi tu moc, abys ji řádně využíval?“

Zde je jedno z nejčastějších pokušení, kterým čelí Boží lid. Stejně jako tvůj vzor, Ježíš, máš vášeň pro Boha. Dal jsi mu cele své srdce. Pak tě Bůh zavede do obtížné situace a po chvíli začnou vyvstávat otázky. Začneš ztrácet své postoje a přemýšlíš o Božích záměrech v tvém životě. A když se snažíš modlit a získat vítězství, satanovy pokušení jsou silnější než kdykoli předtím.

Nepřítel chce, abys jednal nezávisle na svém Otci. Ďábel říká, „Tvé trápení není od Boha. Nemusíš tím procházet. Máš v sobě Boží moc skrze Ducha Svatého. Řekni slovo a osvoboď se. Uspokoj svůj hlad.“

Satanův první plán byl stvořit mocný pád. Doufal, že Bůh vyslyší Ježíšovo volání o chléb. Pokud by padla tato nebeská moc, pak by Kristus zpochybnil své poslání a odvrátil se od svého úkolu na zemi. Za druhé, satan věděl, že Ježíš je poslán, aby dělal jen to, co mu Otec řekne. Zaměřil se tedy na to, aby se zde Ježíš provinil neposlušností. Pokud by zde Ježíš použil své síly, aby odmítl své trápení hlady, odmítl by později i kříž.

Jak tedy Ježíš odpověděl na satanovu výzvu? „Je psáno, člověk není živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst“ (Matouš 4:4). Kristus řekl jednoduše:“Můj příchod na zem není kvůli mým potřebám, a není o bolesti a fyzickém pohodlí. Přišel jsem kvůli člověku – ne abych zachránil sebe.“

I přes míru utrpení, Ježíš neztratil pohled k věčnosti. A pokud se náš Pán učil závislosti a věrnosti skrze těžkosti, stejně tak to čeká i nás.