OTCOVA LÁSKA
Rád bych věděl, kolik Božích lidí dnes může upřímně volat k našemu požehnanému Pánu: „Oslav mne spolu s tebou! Přiveď mne do jednoty. Prahnu po tom, být blíže, v důvěrnějším vztahu. Pane, jsi to ty, co chci. Více než znamení či zázraky musím mít tvou přítomnost!“
Poslyš jeho obzvlášť silnou prosbu: „Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já. Ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval již před založením světa“ (Jan 17:24).
Sláva, o níž Ježíš mluví, souvisí s velmi důvěrným druhem lásky – lásky, která nepovoluje žádnou vzdálenost nebo oddělení se od objektu svého citu. Touží po úplné jednotě, po ustavičném spojení. Tato božská láska mezi naším Pánem a Otcem byla pro něj nanejvýš důležitá, takže dychtivě toužil po dni, kdy budou moci všechny jeho děti ji spatřit na vlastní oči.
Budiž sláva posvátnému jménu Ježíše Krista za tak slavnou myšlenku! Kristus je natolik přešťastný ve slávě při svém důvěrném vztahu s Otcem, že prahne po tom, aby přivedl všechny Boží děti do nebe, aby tuto slávu spatřili.
Náš Pán se vlastně modlil: „Otče, oni musí vidět tu lásku, kterou máme k sobě navzájem. Musí sami vidět, jak moc mi dáváš sebe sama. Chci, aby poznali, jak velkolepě jsem milován – od doby před stvořením světa.“
Nebude to snad úžasné, až budeme my, vykoupení, přivedeni do Boží velké hodovní síně k nebeské hostině a bude nám dovoleno spatřit lásku, jakou miluje Otec svého drahého Syna a našeho požehnaného Spasitele? Vidím ten slavný den, kdy bude Pánova modlitba vyslyšena, kdy pohlédne na své děti koupené svou krví a radostně provolá: „Hleďte, děti, není to snad tak? Že jsem vám říkal pravdu? Že mne tak miluje? Spatřili jste někdy tak obrovskou lásku? Není to opravdu dokonalá láska? Nyní vidíte mou slávu, lásku, kterou Otec miluje mne a já jeho.“
Nevidíte snad, svatí Boží, že spatřit Kristovu slávu v ten den bude pro nás zjevením Boží lásky k jeho Synu? Jaká radost je vědět, že sloužíme Spasiteli, který je milován. A není snad děsivé uvažovat nad tím, že se Lucifer sám oddělil od takové slávy? On je bez lásky. Nemá žádného otce. Jistě je to jeho největší ztráta. Je to velká ztráta všech satanových dětí, že existují bez důkazu či pociťování lásky od našeho nebeského Otce. Naproti tomu jsou Boží děti objati jednotou s Ježíšem, zatímco jsou ještě na zemi. Bůh nás miluje stejně jako svého vlastního Syna. Tato pravda by nás měla přivést do odpočinutí.