pátek 6. srpna 2010

BŮH TĚ MILUJE!

Otec tě miluje – v tomto bodě mnozí Boha opouštějí. Jsou ochotni znovu a znovu být usvědčeni ze hříchu a selhání. Ale nedovolí Duchu svatému, aby je zaplavil Otcovou láskou.

Zákoník má v oblibě život v odsouzení. Nikdy neporozuměl Boží lásce, ani nedovolil Duchu svatému, aby posloužil touto láskou jeho duši.

My z církve Times Square Church jsme se naučili, že upřímný člověk, který skutečně miluje Ježíše, miluje výtky. Učí se vítat Ducha svatého, aby odhalil všechny jeho skryté oblasti hříchu a nevěry – protože čím více se vypořádává se hříchem, tím je šťastnější a svobodnější.

A přece postoj, který vidím u mnoha křesťanů, je: "Suď mne, Pane – usvědčuj mne, kárej mne!" to není totéž jako opravdové usvědčení. Vidím to například v mnohých reakcích na mé zprávy. Když napíšu zprávu, která burácí soudem, obdržím nepřekonatelně uznalé reakce.

Když se sdílím o přívětivosti a lásce Ježíše, dostanu dopisy, v nichž stojí: "Nekážete už pravdu!" Je to, jako by lidé říkali: "Pokud nekáráte, potom to, co říkáte, nemůže být evangelium." Tací věřící nikdy nevstoupili do velkolepé lásky, kterou slouží Duch svatý.

Je to oblast, kde se musíte naučit chodit Duchem – a ne pocity! Chodit Duchem znamená dovolit Duchu svatému, aby v nás konal to, k čemu byl poslán. A to znamená dovolit mu, aby zaplavil právě teď vaše srdce Boží láskou! "Neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán" (Římanům 5:5).

Izaiáš řekl: "Jako když matka své dítě konejší, já vás potěším – v Jeruzalémě dojdete útěchy" (Izaiáš 66:13). Izaiáš psal tvrdohlavému Božímu lidu, který "stále po svém odcházel cestou (svého) srdce" (Izaiáš 57:17).

Řekni mi – Jak dlouho se bude učitel zabývat tvrdohlavým a tvrdošíjným studentem, který odmítá dbát na jeho rady? Moc dlouho ne! Ale prorok Izaiáš uvádí jedno z nejvyšších znázornění, které je mezi lidmi možné – o matčině lásce k jejímu dítěti – a ukazuje nám tím něco o lásce, kterou nás miluje náš Otec.

V naší církvi je jedna matka, které zabere celý den návštěva jejího syna v severní věznici. Jde na autobus a jede celé hodiny, jen aby ho na chvíli viděla. Tato matka se bude dívat na svého syna v nevábné uniformě a bude vidět v jeho očích agonii – a po každé cestě z ní uvnitř troška zemře. Ale nikdy svého syna neopustí. Stále je to její syn!

Takový je druh lásky, o níž Duch svatý chce, abys věděl, že ji má Bůh pro tebe! Uklidňuje nás slovy: "Jednou jsi řekl, že se celý odevzdáváš Ježíši. Dal jsi mu svou lásku a on tě stále miluje. A teď tě ani já nenechám jít. Jsem poslán, abych činil jeho dílo – a já to budu konat!"

Na této zemi neexistuje žádná opravdová útěcha kromě té, která je v Duchu svatém. Proto potřebuješ, aby Duch svatý v tobě přebýval. On jediný tě v noci může položit na teplé lůžko a naplnit tvé srdce dokonalým pokojem. On jediný tě může skutečně utěšit v dobách bolesti a žalu. On je tím, kdo tě ujistí: "Tato útěcha není jen dočasná – ta je věčná!"