KOŘIST DUCHOVNÍCH BITEV
„Šlo o dary z bojové kořisti, které zasvětili na opravu Hospodinova domu“(1. Letopisů 26:27). Tento verš nám odhaluje jedinečnou pravdu. Hovoří o kořisti, kterou lze získat pouze v bitvě. A jakmile je tato kořist získána, je z vděčnosti věnována na budování Božího domu.
Věřím, že pokud pochopíme pravý smysl tohoto verše, dokážeme porozumět, proč Hospodin dovolí intenzivní duchovní boje v průběhu celého našeho života. Mnoho křesťanů si myslí, že když už jsou jednou spaseni, jejich zápasy jsou u konce a život bude jen příjemná procházka růžovou zahradou. Nic není dále od pravdy. Bůh nejenže dovolí v našich životech tyto bitvy, ale má pro to i skvělý důvod.
Co je zde tou „válečnou kořistí“? Jedná se o lup z plenění a drancování - veškerý majetek zabraný vítězem bitvy. Bible se zmiňuje o kořisti poprvé ve 14. kapitole knihy Genesis, když spolčení králové napadli Sodomu a Gomoru. Tito nájezdníci zajali obyvatele a drancovali jejich majetek: „Vítězové pobrali všechno jmění Sodomy a Gomory… vzali také Abrahámova synovce Lota, i jeho majetek a odjeli“ (Genesis 14:11–12).
Když Abrahám uslyšel, že jeho synovec byl zajat, vypravil 318 vycvičených služebníků a pronásledoval znepřátelené krále. Písmo říká, že útočníky dostihl a „pobil… A tak dobyl zpět všechen majetek. Přivedl i svého příbuzného Lota a jeho majetek a také ženy a lid“(14:15–16).
Podívejme se teď na vítězného Abraháma. Vedl dlouhý průvod radujících se lidí s vozy naloženými až po okraj různým zbožím. A po cestě potkal Melchisedecha, krále Sálemu. Písmo říká, že Abrahám dal tomuto králi desátky z celé své kořisti (viz 14:20). „Považte, jak vznešený musel být, když mu sám otec Abraham dal desátek z kořisti!“ (Židům 7:4).
Zde je princip, který Hospodin chce, abychom pochopili: Náš Pán chce něco víc, než jen učinit z nás vítěze. Touží, abychom vyšli z každé naší bitvy s kořistí, majetkem a duchovně obohaceni. Máme vyjít z boje s vozy přeplněnými těmito prostředky. Na tohle Pavel poukazuje, když říká:
„V tom všem ale skvěle vítězíme skrze Toho, který nás miluje!“ (Římanům 8:37).
Také David měl stejný postoj k válečné kořisti. Vidíme to v dekretu, který vydal ke konci svého života. Když jmenoval svého syna Šalamouna svým nástupcem na izraelském trůnu, shromáždil vedoucí národa, aby ustanovil pokyny k udržování domu Hospodinova. A jakých prostředků mělo být pro toto svaté dílo použito? „Šlo o dary z bojové kořisti, které zasvětili na opravu Hospodinova domu“ (1. Letopisů 26:27).
Rád bych to trošku nastínil. Po každém vítězném tažení přivezl David s sebou kořist - nahromadil hojně zlata, stříbra, mosazi, dřeva a peněz tolik, že se to ani nedalo spočítat. Vždy měl na paměti jediný cíl: použít tuto kořist jako prostředek pro vybudování chrámu.
Když Písmo hovoří o udržování chrámu, můžeme to z hebrejského originálu přeložit jako „opravit dům, posílit a scelit to, co již bylo vybudováno.“ Tyto prostředky měli být využity k udržování původní chrámové nádhery.
A kde je Boží chrám dnes? Skládá se ze svého lidu – tebe, mne, své církve po celém světě. Podle Pavla je chrámem Ducha svatého naše tělo. A stejně jako ve starodávném Izraeli, Pán udržuje svůj chrám stále skrze kořist, vyhranou v bitvách. A proto účelem naších zkoušek je více než je jen přežít. Během každé bitvy pro nás Bůh odkládá stranou bohatství, prostředky, majetek. Shromažďuje celé pokladnice těchto získaných prostředků. A tato kořist je určena k vybudování a udržování jeho těla, církve Ježíše Krista.
Zamysli se nad tímto: mnoho let poté co Šalamoun vystavěl chrám, byl udržován v dobrém stavu z kořistí předešlých válek. Boží dům zůstal pulsující a plný života, protože jeho lid se z každého konfliktu vynořil nejen jako vítěz, ale dokonce oplýval i novými prostředky. Tento princip „zaopatření prostřednictvím bitev“ nacházíme skrze celé Písmo.