OSOBNÍ ZJEVENÍ KRISTA
Pokud jsi kazatel, misionář nebo učitel, zamysli se nad následujícími otázkami: Co učíš? Je to něco, co tě někdo naučil? Je to omílání zjevení, které se dostalo nějakému velkému učiteli? Nebo zažíváš své osobní zjevení Ježíše Krista? Jestli ano, je to zjevení, které neustále roste? Jsou pro tebe nebesa otevřena?
Pavel řekl: „V něm žijeme, pohybujeme se, jsme“ (Skutky 17:28). Opravdoví Boží muži a ženy žijí v tomto velmi malém a přece širokém kruhu. Každý jejich pohyb, veškerá jejich existence, je zaměřena pouze na Kristovy zájmy. Před lety jsem věděl, že mne Duch svatý vede do takovéto služby, a to kázat pouhého Krista. Jak jsem toužil nekázat nic jiného než Jeho! Ale mé srdce nebylo soustředěné a zmíněný kruh se mi zdál být příliš úzký. A proto mnou neprocházelo žádné zjevení, které by podpořilo mé kázání.
Abychom kázali Krista, musíme mít nepřetržitý průchod zjevení od Ducha svatého. Jinak nikdy neskoncujeme s opakováním otřepané zprávy. Jestliže Duch svatý zná Boží mysl a zkoumá hlubiny a výšiny Otce a pokud v nás má vyvěrat tekoucí voda, potom musíme být přijatelní pro toto naplnění tekoucí vodou. Musíme setrvat v nekončícím zjevení Krista. Toto zjevení čeká na každého Pánova služebníka, který je ochotný na něj očekávat s vírou a důvěřovat Duchu svatému, že mu ozřejmí Boží mysl.
Pavel řekl, že Kristus byl zjeven v něm, nejen jemu (viz Galatským 1:16). V Božích očích je neplodné, když kážeme slovo, které už nemá svou moc v životě a službě kazatele. Jistým povrchním jedincům se může zdát, že je v pořádku, když se káže Kristus s přesvědčením – avšak to neplatí pro Boží muže a ženy. Musíme kázat neustále rostoucí zjevení Krista, pouze takové, které v nás působí hluboké změny.
Také Pavel vyslovil osobní zaujetí: „Abych snad, když kážu jiným, sám neselhal“ (1. Korintským 9:27). Pavel jistě nikdy nepochyboval o své jistotě v Kristu. To zde nemyslil. Řecké slovo pro selhat znamená „neosvědčit se“ nebo „nebýt uznávaný“. Pavel se děsil myšlenky, že by se postavil před Kristovu soudnou stolici a byl obviněn z kázání Krista, které neprožil na vlastní kůži nebo z vyhlašování evangelia, které plně nezažil. Proto Pavel tak často mluví o „Kristu žijícím ve mně“.
Nemůžeme se dále nazývat Božími služebníky, dokud osobně nezodpovíme následující otázku: Opravdu nechci nic jiného než Krista? Je opravdu pro mě vším, je záměrem, pro který žiji?
Odpovídáš kladně? Jestli ano, potom budeš schopen poukázat na hromadu hnoje ve svém životě, o níž Pavel hovoří, když říká: „Mám to jako za lejna, abych Krista získal“ (Filipským 3:8). Máš všechny věci za nic ve srovnání se zjevením Krista? Jestliže si nepřeješ nic než Krista, potom není tvá služba kariérou – tvá služba je modlitbou! Nebudeš muset být postrkován, abys ho hledal. Často budeš chodit do své skryté komůrky a vědět, že ve chvíli, kdy vcházíš, sedíš u jeho stolu. Budeš ho uctívat a sedět v jeho přítomnosti beze spěchu, s láskou k němu, s chválením ho se zvednutýma rukama, s touhou po něm a děkováním mu za jeho moudrost.