VYVYŠUJEME JMÉNO JEŽÍŠE KRISTA, NAŠEHO PÁNA!

Některý čtenář potřebuje Ježíšův dotyk. Když Pán sloužil tady na zemi, zabýval se uzdravováním trpících tak, že se jich prostě dotknul. Když se Ježíš dotkl Petrovy tchyně, „horečka ji opustila“. Dotkl se rakve s mrtvým dítětem a chlapec ožil. Dotkl se očí slepých a oni uviděli. Dotkl se ucha hluchého a on najednou uslyšel. Rodiče přinášeli své děti k Ježíši, „aby se jich dotkl“. Jeho jemný dotyk všechno měnil. Zástupy přinášely své nemocné a nemohoucí a Ježíš si udělal čas, aby je všechny oslovil a dotkl se jich, a tak je uzdravil.

Pokud opravdu znáš Pána důvěrně, zakoušíš dotyk Ježíšovy ruky. V době opuštěnosti, zastrašování, zmatku, bolesti a nejistoty voláš z hlouby své duše: „Pane Ježíši, potřebuji tvůj dotyk. Potřebuji pociťovat tvou přítomnost. Přijď, Ježíši, a dotkni se mé žíznící duše.“

Někdo potřebuje, aby se Ježíš dotkl jeho mysli. Satan přichází se svými zlomyslnými mocnostmi, aby znepokojoval a přetěžoval naši mysl takovými myšlenkami, které jsou ďábelské: myšlenkami o nevíře, o nenásledování Krista, o bázni, o nehodnosti, o Boží nespokojenosti. Upřímní věřící vám řeknou, že zažívají tyto útoky na svou mysl. Satan se rozhodl zničit naši víru a závislost na Pánu.

V Písmu přichází Ježíšův dotyk jako odpověď na volání. Neexistuje žádný důkaz, že by někdy takové volání ignoroval či odmítl. Neodvrátí se od vašeho volání, ale soucitně zareaguje na vaši potřebu. V 8.kapitole Matouše čteme, jak k němu přišel malomocný a řekl: „Pane, jestli chceš, můžeš mne očistit.“ Ježíš vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci; buď čist.“ A hned jeho malomocenství zmizelo.

Najdi si dnes místo, kde budeš sám s Ježíšem, a řekni mu to, co řekl ten malomocný: „Pane, ty můžeš. Očisť mne.“ Potom očekávej, že on, jenž nedělá rozdílu mezi lidmi, se tě dotkne a uzdraví tvou mysl, tvé tělo, tvou duši a tvého ducha. Pánova paže je k tobě napřažena, ale on čeká na tvé volání, na volání o pomoc, které je též voláním v očekávání.

„Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou. Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků. Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem“ (5. Mojžíšova 26:6-9, B21).