HODOVÁNÍ

Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí“ (Píseň písní 2:4). V podobenství o marnotraném synovi nebyla otcova radost úplná, dokud neseděl v hodovní síni se svým synem. Ujistil chlapce, že mu odpustil a že jeho hřích je smazán. Seděli spolu u stolu – a hodovali!

Kdyby ses podíval v tu chvíli do okna, uviděl bys mladého muže, který vešel do pravého zjevení Boží lásky: Tančil! Byla tam hudba a on se smál a byl šťastný. Jeho otec se nad ním radoval a usmíval se na něho! (Lukáš 15:25)

Nepociťoval žádný strach. Neposlouchal staré lži nepřítele: „Půjdeš zpět do prasečího chlívku! Nezasloužíš si takovou lásku…“ Ne, přijal otcovo odpuštění a poslechl jeho slovo, aby přišel a vzal si vše, co potřebuje.

Slyšel svého otce, jak šeptá jemu a jeho staršímu bratrovi: „Všechno, co mám je tvé. Nemusíš znovu hladovět. Nemusíš být opuštěný, žebrák, oddělený od mé zásobárny“ (Lukáš 15:31).

Milovaní, toto je plnost Boží lásky, plné srdce lásky! I v našich nejtemnějších obdobích nás Bůh nejen objímá a přivádí zpět, ale též říká: „Přiveďte vykrmené tele a jezme a veselme se! V mé hodovní síni je spousta jídla pro mého milovaného!“ (viz Lukáš 15:22-24).

Dnes máme dokonce lepší zaslíbení: „Poznat Kristovu lásku přesahující chápání, abyste byli naplněni do veškeré plnosti Boží. Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme“ (Efezským 3:19-20).

Toto je Boží zaslíbení lásky, které nám dává: „Nabízím ti mimořádnou a přehojnou plnost – zaopatření do každé krize, radost pro celý tvůj život. Kéž bys vešel do mé zásobárny a domáhal se toho!“