HORŠÍ NEŽ SELHÁNÍ
Seděl jsem ve svém autě, plakal a myslel na to, jak jsem hrozně selhal. Byl jsem neslavně vyhozen ze soudní síně, ačkoliv jsem si myslel, že mě Bůh vede, abych vydal svědectví sedmi mladistvým vrahům. Mrazí mě, když si pomyslím, o kolik požehnání bych byl býval přišel, kdybych se byl v té temné hodině vzdal. Jak jsem dnes rád, že mě Pán naučil čelit neúspěchu a pokračovat v tom, co pro mě dále má připraveno.
Znám dva výjimečné Boží muže – oba sloužili tisícům lidí – kteří upadli do hříchu, jejž spáchal David s Batšebou. První z těch dvou se rozhodl, že nemůže pokračovat dál, a dnes pije a proklíná Krista, o kterém kdysi kázal. Druhý muž činil pokání a začal znova od začátku. Dnes vede mezinárodní misijní program, který přivádí tisíce lidí k Ježíši. Nechal své selhání za sebou a pokračuje dále kupředu.
Při práci se závislými a nenapravitelnými lidmi jsem si všiml, že většina z těch, kdo se vrátí starým návykům, se stane silnějšími než všichni ostatní, když čelí svému selhání a vrátí se k Pánu. Jsou si zvláště vědomi satanovy síly a naprosto se odmítají spoléhat na lidskou sílu.
Když Adam zhřešil, snažil se před Hospodinem schovat. Když Jonáš odmítl jít k Ninivanům, strach ho hnal na oceán, aby unikl Boží přítomnosti. Když Petr zapřel Krista, bál se na něj pohlédnout.
Bůh mi ukázal pravdu, která mi mnohokrát pomohla: Mnohem horší než neúspěch a selhání je strach, který je provází. Adam, Jonáš a Petr utekli od Boha ne proto, že by ho přestali milovat, ale protože se báli, že na ně je příliš rozzloben, než aby jim rozuměl. Satan takový strach využívá, aby přiměl lidi si myslet, že nemá cenu se snažit.
Kdyby se byl David poddal svému selhání, možná bychom už o něm více neslyšeli. On však běžel do Hospodinova domu, chytil se rohů oltáře a našel odpuštění a pokoj. A čekala ho ta nejlepší léta. A to samé může platit i pro vás!
Znám dva výjimečné Boží muže – oba sloužili tisícům lidí – kteří upadli do hříchu, jejž spáchal David s Batšebou. První z těch dvou se rozhodl, že nemůže pokračovat dál, a dnes pije a proklíná Krista, o kterém kdysi kázal. Druhý muž činil pokání a začal znova od začátku. Dnes vede mezinárodní misijní program, který přivádí tisíce lidí k Ježíši. Nechal své selhání za sebou a pokračuje dále kupředu.
Při práci se závislými a nenapravitelnými lidmi jsem si všiml, že většina z těch, kdo se vrátí starým návykům, se stane silnějšími než všichni ostatní, když čelí svému selhání a vrátí se k Pánu. Jsou si zvláště vědomi satanovy síly a naprosto se odmítají spoléhat na lidskou sílu.
Když Adam zhřešil, snažil se před Hospodinem schovat. Když Jonáš odmítl jít k Ninivanům, strach ho hnal na oceán, aby unikl Boží přítomnosti. Když Petr zapřel Krista, bál se na něj pohlédnout.
Bůh mi ukázal pravdu, která mi mnohokrát pomohla: Mnohem horší než neúspěch a selhání je strach, který je provází. Adam, Jonáš a Petr utekli od Boha ne proto, že by ho přestali milovat, ale protože se báli, že na ně je příliš rozzloben, než aby jim rozuměl. Satan takový strach využívá, aby přiměl lidi si myslet, že nemá cenu se snažit.
Kdyby se byl David poddal svému selhání, možná bychom už o něm více neslyšeli. On však běžel do Hospodinova domu, chytil se rohů oltáře a našel odpuštění a pokoj. A čekala ho ta nejlepší léta. A to samé může platit i pro vás!