UZDRAV MOU NEDOVĚRU
„Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam. Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane – člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý.“ Jakub 1, 6-7
Svět je plný křesťanů, kteří nespoléhají na Boží Slovo. Myslí si, že je nevinné sedět u stolu v Božím domě a „brblat“ a stěhovat si, protože Bůh to neslyší. Bůh slyší naše reptání!Obviňují Boha, že se nestará, narážejí na to, že nás nechává padnou dolů.
Bůh mě varoval, abych nedal svůj hlas stále se vracejícím otravným pochybnostem a strachům – ne své ženě, svým přátelům, svým milovaným, svým kolegům. Bůh říká, abych vzal tyhle pochyby na kříž a řekl: „Ježíši, uzdrav mou nedověru. Vezmi ji ode mě.“
Izrael strávil 40 let ve zmatku – pomlouvání, stěžování, plni hořkosti a žárlivosti. Jak mizernou existenci vedli zatímco proklamovali, že jsou dětmi Božími, že jsou svatí. Ale to bylo jejich svědectví, nikoli to Boží.
Musíš přijít na místo a do bodu, kde v Něho doufáš. Pokud jsi se tomu naučil teď, příště až přijde krize, budeš zpívat a křičet chválu svému Vysvoboditeli!Oh, vítězství nastane, ale mnohem důležitější bude, že zasadíš smrtelnou ránu všem pochybnostem, strachu a nevěře.
Kde začínáš? Díváním se přímo do zrcadla Božího Slova. Porovnej svoje slova a činy za posledních 30 dní: “Brblal”jsi? Stěžoval sis? Možná odpovíš, “Ano, ale nestěžoval jsem si na Boha!” “Ale ano, stěžoval! Nezáleží na tom kde nebo komu sis stěžoval, všechno to směřuje k Bohu.
Na jakémkoli místě otevřu svou Bibli, tak vidím, “Doufej ve mě a provedu tě. Svěř mi svoje cesty.”Co to požaduje? Jednoduše toto: Zůstaň klidný a uzři Pánovo spasení. Ptáš se, “Ale co když se nic nestane?” Tak právě tohle je reakce pochyb a strachu.
Milovaní, obraťte se k Bohu a řekněte: “Udělal jsem vše, co bylo v mé situaci možné. Vím, že nemohu udělat nic dalšího, abych svůj problém vyřešil. Hodlám v Tebe doufat a čekat na tvé vítězství.”
Nechte Boha, ať vykoná své svědectví světu, svědectví o jeho věrnosti. Milujte ho celým svým srdcem. Dejte mu všechny svoje problémy, všechnu svou víru a své doufání!
Svět je plný křesťanů, kteří nespoléhají na Boží Slovo. Myslí si, že je nevinné sedět u stolu v Božím domě a „brblat“ a stěhovat si, protože Bůh to neslyší. Bůh slyší naše reptání!Obviňují Boha, že se nestará, narážejí na to, že nás nechává padnou dolů.
Bůh mě varoval, abych nedal svůj hlas stále se vracejícím otravným pochybnostem a strachům – ne své ženě, svým přátelům, svým milovaným, svým kolegům. Bůh říká, abych vzal tyhle pochyby na kříž a řekl: „Ježíši, uzdrav mou nedověru. Vezmi ji ode mě.“
Izrael strávil 40 let ve zmatku – pomlouvání, stěžování, plni hořkosti a žárlivosti. Jak mizernou existenci vedli zatímco proklamovali, že jsou dětmi Božími, že jsou svatí. Ale to bylo jejich svědectví, nikoli to Boží.
Musíš přijít na místo a do bodu, kde v Něho doufáš. Pokud jsi se tomu naučil teď, příště až přijde krize, budeš zpívat a křičet chválu svému Vysvoboditeli!Oh, vítězství nastane, ale mnohem důležitější bude, že zasadíš smrtelnou ránu všem pochybnostem, strachu a nevěře.
Kde začínáš? Díváním se přímo do zrcadla Božího Slova. Porovnej svoje slova a činy za posledních 30 dní: “Brblal”jsi? Stěžoval sis? Možná odpovíš, “Ano, ale nestěžoval jsem si na Boha!” “Ale ano, stěžoval! Nezáleží na tom kde nebo komu sis stěžoval, všechno to směřuje k Bohu.
Na jakémkoli místě otevřu svou Bibli, tak vidím, “Doufej ve mě a provedu tě. Svěř mi svoje cesty.”Co to požaduje? Jednoduše toto: Zůstaň klidný a uzři Pánovo spasení. Ptáš se, “Ale co když se nic nestane?” Tak právě tohle je reakce pochyb a strachu.
Milovaní, obraťte se k Bohu a řekněte: “Udělal jsem vše, co bylo v mé situaci možné. Vím, že nemohu udělat nic dalšího, abych svůj problém vyřešil. Hodlám v Tebe doufat a čekat na tvé vítězství.”
Nechte Boha, ať vykoná své svědectví světu, svědectví o jeho věrnosti. Milujte ho celým svým srdcem. Dejte mu všechny svoje problémy, všechnu svou víru a své doufání!