NEKONEČNÝ SOUCIT
Milá, 19 letá zdravotní sestra mě zastavila po bohoslužbě. Se slzami v očích, vzlykala žalostné přiznání: „Pane Wilkersone, jsem lesba se cítím tak špinavé a nečistě. Církev kam jsem běžně chodila měpožádala, abych tam již nechodila. Kazatel mi řekl, že nemůže riskovat, že nebudu svádět jiné v jeho sboru. Mám pocit, že sebevražda je moje jediná cesta ven. Žiji v hrozném strachu a odsouzení. Musím se zabít, abych nalezla klid?“
Pořád couvala ode mne, jako by se cítila příliš nečistá v mé přítomnosti. Zeptal jsem se jí, jestli stále miluje Ježíše. "Ach, ano," odpověděla. Každou hodinu kdy jsem vzhůru moje srdce naříká k Němu. Miluji Krista se vším co je ve mně, ale jsem svázána tímto strašným zvykem.
Jak krásné to bylo vidět jak se její tvář rozsvítila, když jsem jí řekl, jak moc Bůh miluje, a to i v jejích bojích. Řekl jsem jí: „Bůh nakreslí čáru tam, kde jste. Každý impuls k Němu se účtuje jako o spravedlnost. Jakýkoliv pohyb zpět přes čáru, pryč od něj, je hřích.“ Pokud se přiblížíme k Němu, on se přiblíží k nám. Udržujte svůj duchovní impuls! Milujte Ježíše, i když ještě nemáte totální vítězství. Přijmout jeho každodenní odpuštění. Žij z jednoho dne na druhý! Buď přesvědčený. Ježíš miluje hříšníky, tak mu musí milovat tebe taky!
Usmála se, úsměv úlevy a řekla: „Pane Wilkersone, jste první kazatel, který mi kdy nabídl paprsek naděje. Hluboko v mém srdci vím, že Mě pořád miluje a že mě vysvobodí z tohoto otroctví. Ale byla jsem tak odsouzována každým. Díky za vaše poselství naděje a lásky.“
Čtenáři tohoto poselství, žiješ pod odsouzením? Už jsi zhřešili proti Hospodinu? Už jsi zarmoutil Ducha svatého ve svém životě? Vedeš prohranou bitvu s přemáhajícím pokušením?
Vše, co musíš udělat, je vyhledat Boží slovo a objevit, Boha milosrdenství, lásky a nekonečné soucitu. David řekl: „Budeš-li, Pane, připomínat viny, kdo, Hospodine, obstojí? Ty jsi však plný odpuštění, aby tě lidé v úctě chovali! “ (Žalm 130, 3-4).
Pořád couvala ode mne, jako by se cítila příliš nečistá v mé přítomnosti. Zeptal jsem se jí, jestli stále miluje Ježíše. "Ach, ano," odpověděla. Každou hodinu kdy jsem vzhůru moje srdce naříká k Němu. Miluji Krista se vším co je ve mně, ale jsem svázána tímto strašným zvykem.
Jak krásné to bylo vidět jak se její tvář rozsvítila, když jsem jí řekl, jak moc Bůh miluje, a to i v jejích bojích. Řekl jsem jí: „Bůh nakreslí čáru tam, kde jste. Každý impuls k Němu se účtuje jako o spravedlnost. Jakýkoliv pohyb zpět přes čáru, pryč od něj, je hřích.“ Pokud se přiblížíme k Němu, on se přiblíží k nám. Udržujte svůj duchovní impuls! Milujte Ježíše, i když ještě nemáte totální vítězství. Přijmout jeho každodenní odpuštění. Žij z jednoho dne na druhý! Buď přesvědčený. Ježíš miluje hříšníky, tak mu musí milovat tebe taky!
Usmála se, úsměv úlevy a řekla: „Pane Wilkersone, jste první kazatel, který mi kdy nabídl paprsek naděje. Hluboko v mém srdci vím, že Mě pořád miluje a že mě vysvobodí z tohoto otroctví. Ale byla jsem tak odsouzována každým. Díky za vaše poselství naděje a lásky.“
Čtenáři tohoto poselství, žiješ pod odsouzením? Už jsi zhřešili proti Hospodinu? Už jsi zarmoutil Ducha svatého ve svém životě? Vedeš prohranou bitvu s přemáhajícím pokušením?
Vše, co musíš udělat, je vyhledat Boží slovo a objevit, Boha milosrdenství, lásky a nekonečné soucitu. David řekl: „Budeš-li, Pane, připomínat viny, kdo, Hospodine, obstojí? Ty jsi však plný odpuštění, aby tě lidé v úctě chovali! “ (Žalm 130, 3-4).