MODLÍCÍ SE PAYSON
Dr. Edward Payson, známý jako „modlící se Payson“, byl pastorem v Portlandu v Maine před téměř 200 lety. V roce 1806, jen pár let po Deklaraci nezávislosti, byla Amerika zpustošená těžkou hospodářskou depresí. Bylo to temné období a Dr. Payson zaznamenal tuto tragédii ve svém okolí velice jasně. Napsal:
„Obchod stagnuje, mnozí krachují. Stovky lidí byly vyhozeny z práce a jsou bez prostředků. Bojím se o svou ubohou zemi. Mám strach, že naše hříchy přispěly k soudu nad námi. Někteří z našich skvělých mladých obrácených bratří a sester ztratili vše včetně svých domovů, ale mé srdce těší, že jsou i v tom všem radostní a pokojní. Ostatní, kteří Boha nemají, ztratili rozum, neustále si dělají starosti a zřejmě umírají na zlomená srdce.“
Dr. Payson a jeho sbor přišli o všechno zboží. Dr. Payson sám žil v těchto těžkých časech velice skrovně. V dopise své matce z 28. prosince 1807 napsal:
„Podmínky se zhoršily. Velké množství bohatých obchodníků teď žije v chudobě. Obchody denně krachují. Chudobinec je už plný, ještě je však třeba zaopatřit stovky dalších. Mnozí, kteří byli vychováni v nadbytku, jsou teď závislí na druhých, aby se mohli denně najíst.
Možná se, matko, pro mě budeš trápit a řekneš: „Ubohý Edward!“. Ale nikdy jsi neměla větší důvod těšit se ze mě a volat „Bohatý Edward!“ než nyní. Požehnán buď Bůh, má víra nestojí na tak vratkých základech, aby jimi tyto bouře otřásly. Díky Pánu jsem ve všech těchto problémech klidný, smířený a dokonce šťastný. Neříkám, že necítím bolest – cítím. Všechny mé pozemské naděje jsou zničeny. V těchto podmínkách je nemožné bolest necítit. Dříve jsem si myslel, že vím, že svět je zrádný a jeho požitky jen chvilkové; ale tyto těžké časy mě naučily odvrátit se od lidských věcí a usilovat o věci Boží. Modlím se za to, aby mi Hospodin, ať by pro mě měl jakákoli světská požehnání, raději místo toho dal svou milost.“
Edward Payson zanechal vší snahy běžet závod svého života sám (viz Židům 12,1). Mohl radostně opustit vše, co vlastnil, protože ačkoliv byl v tomto světě, nebyl z něj.
„Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla. A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova“ (2. Korintským 12,9).
„Obchod stagnuje, mnozí krachují. Stovky lidí byly vyhozeny z práce a jsou bez prostředků. Bojím se o svou ubohou zemi. Mám strach, že naše hříchy přispěly k soudu nad námi. Někteří z našich skvělých mladých obrácených bratří a sester ztratili vše včetně svých domovů, ale mé srdce těší, že jsou i v tom všem radostní a pokojní. Ostatní, kteří Boha nemají, ztratili rozum, neustále si dělají starosti a zřejmě umírají na zlomená srdce.“
Dr. Payson a jeho sbor přišli o všechno zboží. Dr. Payson sám žil v těchto těžkých časech velice skrovně. V dopise své matce z 28. prosince 1807 napsal:
„Podmínky se zhoršily. Velké množství bohatých obchodníků teď žije v chudobě. Obchody denně krachují. Chudobinec je už plný, ještě je však třeba zaopatřit stovky dalších. Mnozí, kteří byli vychováni v nadbytku, jsou teď závislí na druhých, aby se mohli denně najíst.
Možná se, matko, pro mě budeš trápit a řekneš: „Ubohý Edward!“. Ale nikdy jsi neměla větší důvod těšit se ze mě a volat „Bohatý Edward!“ než nyní. Požehnán buď Bůh, má víra nestojí na tak vratkých základech, aby jimi tyto bouře otřásly. Díky Pánu jsem ve všech těchto problémech klidný, smířený a dokonce šťastný. Neříkám, že necítím bolest – cítím. Všechny mé pozemské naděje jsou zničeny. V těchto podmínkách je nemožné bolest necítit. Dříve jsem si myslel, že vím, že svět je zrádný a jeho požitky jen chvilkové; ale tyto těžké časy mě naučily odvrátit se od lidských věcí a usilovat o věci Boží. Modlím se za to, aby mi Hospodin, ať by pro mě měl jakákoli světská požehnání, raději místo toho dal svou milost.“
Edward Payson zanechal vší snahy běžet závod svého života sám (viz Židům 12,1). Mohl radostně opustit vše, co vlastnil, protože ačkoliv byl v tomto světě, nebyl z něj.
„Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla. A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova“ (2. Korintským 12,9).