úterý 2. července 2013

ČEMU NÁS UČÍ MILOST

V církvi Times Square Church kážeme o Boží milosti, o Jeho slitování a milující laskavosti vůči nám, o tom, že nás Bůh ospravedlňuje a posvěcuje a že nás přijímá ve svém Synu. Všechny tyto doktríny se soustřeďují na Boží milost k nám skrze Ježíše Krista. Co se však děje s námi, když se pokoušíme shromáždit toto bohaté dědictví?

Zamysli se nad tím, co se stalo marnotratnému synovi z Lukášova evangelia 15:11-32. Jakmile nabyl bohatství svého otce, začal je rychle utrácet a rozhodl se, že se vydá do světa, aby uspokojil chtíč svého srdce. Řekl si: „Mé požehnání bude trvat dlouho!“

Jsem přesvědčen, že mnozí křesťané neumějí zacházet s požehnáním milostí. Libují si v poselství o Božím nezaslouženém omilostnění, sytí svou mysl všemi biblickými úseky, které popisují Jeho soucit a slitování. Rádi slyší příběh o pastýři, který se vydá za ztracenou ovcí, protože jim to přináší útěchu. A přesto, jakmile nahromadí celou tu bohatou a slavnou pravdu o Boží milosti vůči nim, začínají ji rychle promrhávat svou tělesností. A to se jim stane povolenkou ke hříchu!

Marnotratný syn se svým bohatstvím naložil zrovna tak špatně. Utratil bohatství svého otce za večírky, hazardní hry, opíjení se, chození za prostitutkami. Noc co noc mrhal svým bohatstvím a upadal stále hlouběji do hříchu. A přece každé ráno vstal, setřásl veškeré odsouzení, vrátil se ke svým zásobám a řekl si: „Mám toho ještě hodně. Mohu s tím nakládat.“

Stejně tak se mnozí dnešní křesťané vydávají za zakázaným potěšením a spoléhají na to, že své bohatství utratí prostopášným životem. Jejich chtíč je vede do lůžka cizoložství, k dávce kokainu, k homosexualitě, k pornografii, k alkoholu či drogám. A přesto se neustále utěšují slovy: „Boží milost je pro mě více než dostatečná. Bůh mne bude milovat bez ohledu na to, co dělám ve své tělesnosti. Jeho slitování trvá navěky!“

Ne! Boží milost nemůže být nikdy překroucena ani prohýřena. To ve skutečnosti znamená, že působí opačně. Pavel píše: „Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku“ (Titus 2.11-12). Boží milost nás učí zbožnosti, spravedlnosti a svaté bázni před Hospodinem!