MILOST JE ZDARMA!
„Otec mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen‘“ (Lukáš 15:31-32).
Ten mladší syn, ten marnotratník, zabředl do bahna osamělosti, které s sebou nese hřích. Zemřel své vlastní vůli a ve svém zoufalství zažil něco většího, než byla jeho bolest – zažil svou ztracenost!
Když přemýšlel o svém otci, chtěl se k němu vrátit – zcela se mu odevzdat. Věděl, že to svému otci nikdy nebude moct splatit, ani ho potěšit nějakými dobrými skutky. Také zjistil, že je zcela závislý na otcově milosti a lásce.
Zato ten starší syn nikdy nepocítil svou ztracenost, jak je beznadějné pokoušet se přemostit tu propast mezi svým otcem a sebou samým, a tak se nikdy nevypořádal se svou potřebou zemřít sám sobě.
Milovaní, tu propast nelze nikdy přemostit skutky, sliby či vlastní snahou. Naše přijetí v Otcově lásce přichází jedině skrze krev Ježíše Krista. Neexistuje žádné další ospravedlnění. Jenom kříž přemostí tu propast.
Asi máš ke všemu, co zde píši, námitky. Asi říkáš: „Bratře Wilkersone, říkáš hříšníkům, že když budou jenom činit pokání, všechno bude najednou v pořádku – a Bůh vymaže jejich minulost a ihned je přenese do své laskavosti a svého požehnání.“
A přece to přesně takhle říkám, protože zrovna tak to říká Ježíš v tomto podobenství! Kdykoli se hříšník obrátí k Pánu v úplném pokání, ve zlomenosti a poníženosti, ihned je přenesen do láskyplné náruče svého Pastýře.
Milost je udělována zdarma těm, kteří zemřeli pocitům hrdosti a uznávají, jak jsou ztracení!
Ten mladší syn, ten marnotratník, zabředl do bahna osamělosti, které s sebou nese hřích. Zemřel své vlastní vůli a ve svém zoufalství zažil něco většího, než byla jeho bolest – zažil svou ztracenost!
Když přemýšlel o svém otci, chtěl se k němu vrátit – zcela se mu odevzdat. Věděl, že to svému otci nikdy nebude moct splatit, ani ho potěšit nějakými dobrými skutky. Také zjistil, že je zcela závislý na otcově milosti a lásce.
Zato ten starší syn nikdy nepocítil svou ztracenost, jak je beznadějné pokoušet se přemostit tu propast mezi svým otcem a sebou samým, a tak se nikdy nevypořádal se svou potřebou zemřít sám sobě.
Milovaní, tu propast nelze nikdy přemostit skutky, sliby či vlastní snahou. Naše přijetí v Otcově lásce přichází jedině skrze krev Ježíše Krista. Neexistuje žádné další ospravedlnění. Jenom kříž přemostí tu propast.
Asi máš ke všemu, co zde píši, námitky. Asi říkáš: „Bratře Wilkersone, říkáš hříšníkům, že když budou jenom činit pokání, všechno bude najednou v pořádku – a Bůh vymaže jejich minulost a ihned je přenese do své laskavosti a svého požehnání.“
A přece to přesně takhle říkám, protože zrovna tak to říká Ježíš v tomto podobenství! Kdykoli se hříšník obrátí k Pánu v úplném pokání, ve zlomenosti a poníženosti, ihned je přenesen do láskyplné náruče svého Pastýře.
Milost je udělována zdarma těm, kteří zemřeli pocitům hrdosti a uznávají, jak jsou ztracení!