BEZ VÍRY JE NEMOŽNÉ SE MU ZALÍBIT by Claude Houde
Jsem hluboce přesvědčen, že hřích nevíry je v současném křesťanství jedním z nejničivějších. Nevíra nás duchovně uspává a spoutává nás – krůček po krůčku, neúprosně, rok za rokem – dokud nezačneme akceptovat nepřijatelné věci.
Boží království dnes celosvětově zažívá jedno z největších duchovních probuzení v historii lidstva. Ale zároveň ve stejné době více než 90 % evangelických církví v Severní Americe a Evropě nijak významně neroste. Omezily se na vzpomínání na dřívější probuzení nebo se zoufale drží posledních módních výstřelků slibujících nějaký dech beroucí a okamžitý průlom. Prosím, rozumějte mi. Obrození v Africe, Číně, Koreji, Latinské Americe a státech bývalého SSSR nás naplňuje radostí a chválou. Děkuji Bohu za to, co udělal včera – ale já jsem tu dnes! Musím činit pokání (změnit směr) za otupělost ve víře, kvůli které jsem toleroval netolerovatelné věci. Není možné žít v takovém duchovním suchu a smířit se s takovou příšernou jednotvárností, zatímco se přímo před našima očima po celém světě píší nové stránky o největším probuzení v historii.
Nevíra je vážnější a ničivější, než si dokážeme představit či pochopit. Obklopen světem plným nemorálnosti, úpadku, modlářství a démonických náboženských rituálů stál Ježíš pevně a zůstal silný. Ale plakal nad nevírou, doslova ho to vnitřně trhalo. V evangeliích, když se potkal s Lazarovými přáteli, plakal pro tvrdost jejich srdcí a proto, že mu nedůvěřovali (Jan 11,33-35). Plakal, když odmítli věřit jeho zaslíbení moci a vzkříšení – a pláče i dnes nad námi, když si pohodlně zahálíme v duchovní otupělosti, když si vymýšlíme trapné pseudonáboženské „doktríny“, rituály a sofistikovaná vysvětlení, která nám umožňují ospravedlnit si náš život, který tolik postrádá opravdovou moc a ovoce Ducha svatého.
Přátelé, Ježíš Kristus je stejný včera, dnes i navždy a náš Bůh nikomu nestraní (viz Židům 13,8 a Skutky 10,34-35). Je neměnný (zůstává stále stejný), všemohoucí (není nic, co by nemohl udělat), dokonale spravedlivý. A dychtí po tom, aby ve vašem životě, vašem městě i vaší církvi dělal to, co tak velkolepě a nadpřirozeně činí po celém světě. Mezi námi a nekonečnou velikostí Jeho moci stojí propast nevíry. Proto nemůžeme už žít ani den bez volání: Pane, zvětši naši víru!
_________
Claude Houde, vedoucí pastor Eglise Nouvelle Vie (církev Nový život) v Montrealu v Kanadě, je častým řečníkem na Expect Church Leadership Conferences (Konference očekávání vůdcovství církve) pořádané organizací World Challenge po celém světě. Pod jeho vedením se církev Nový život rozrostla z hrstky lidí na více než 3 500 osob v části Kanady, kde je jen málo protestantských církví úspěšných.
Boží království dnes celosvětově zažívá jedno z největších duchovních probuzení v historii lidstva. Ale zároveň ve stejné době více než 90 % evangelických církví v Severní Americe a Evropě nijak významně neroste. Omezily se na vzpomínání na dřívější probuzení nebo se zoufale drží posledních módních výstřelků slibujících nějaký dech beroucí a okamžitý průlom. Prosím, rozumějte mi. Obrození v Africe, Číně, Koreji, Latinské Americe a státech bývalého SSSR nás naplňuje radostí a chválou. Děkuji Bohu za to, co udělal včera – ale já jsem tu dnes! Musím činit pokání (změnit směr) za otupělost ve víře, kvůli které jsem toleroval netolerovatelné věci. Není možné žít v takovém duchovním suchu a smířit se s takovou příšernou jednotvárností, zatímco se přímo před našima očima po celém světě píší nové stránky o největším probuzení v historii.
Nevíra je vážnější a ničivější, než si dokážeme představit či pochopit. Obklopen světem plným nemorálnosti, úpadku, modlářství a démonických náboženských rituálů stál Ježíš pevně a zůstal silný. Ale plakal nad nevírou, doslova ho to vnitřně trhalo. V evangeliích, když se potkal s Lazarovými přáteli, plakal pro tvrdost jejich srdcí a proto, že mu nedůvěřovali (Jan 11,33-35). Plakal, když odmítli věřit jeho zaslíbení moci a vzkříšení – a pláče i dnes nad námi, když si pohodlně zahálíme v duchovní otupělosti, když si vymýšlíme trapné pseudonáboženské „doktríny“, rituály a sofistikovaná vysvětlení, která nám umožňují ospravedlnit si náš život, který tolik postrádá opravdovou moc a ovoce Ducha svatého.
Přátelé, Ježíš Kristus je stejný včera, dnes i navždy a náš Bůh nikomu nestraní (viz Židům 13,8 a Skutky 10,34-35). Je neměnný (zůstává stále stejný), všemohoucí (není nic, co by nemohl udělat), dokonale spravedlivý. A dychtí po tom, aby ve vašem životě, vašem městě i vaší církvi dělal to, co tak velkolepě a nadpřirozeně činí po celém světě. Mezi námi a nekonečnou velikostí Jeho moci stojí propast nevíry. Proto nemůžeme už žít ani den bez volání: Pane, zvětši naši víru!
_________
Claude Houde, vedoucí pastor Eglise Nouvelle Vie (církev Nový život) v Montrealu v Kanadě, je častým řečníkem na Expect Church Leadership Conferences (Konference očekávání vůdcovství církve) pořádané organizací World Challenge po celém světě. Pod jeho vedením se církev Nový život rozrostla z hrstky lidí na více než 3 500 osob v části Kanady, kde je jen málo protestantských církví úspěšných.