MÁ ZAVAZADLA JSOU SBALENÁ

Není čas se usadit k pohodlnému životu. Musíme žít ve zmateném státě. „V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jako víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ,Hospodin nic nespraví ani nezkazí.' (Sofoniáš 1:12). „Hoví si jako víno v sedlině“ znamená, že jsou lhostejní. “Sedliny“ jsou usazeniny vína usedlé na dně sudu. Mnoho křesťanů nestálo o neklid z Ducha Svatého. Nyní sedí vzadu a nedělají z toho problém a dokonce nechávají všechnu tu špínu usadit se v jejich srdcích. Někteří opustili sbor Times Square Church, protože je příliš vášnivý a vyvolává příliš velké pohnutí srdce. Odešli jinam a hledali místo, kde není neklid. Říkají, „Nemohu unést ten tlak, to silné kázání. Voláte po přílišném zkoumání srdce.

Říkám vám, že skutečná církev Ducha Svatého bude Boží svící prohledávající město a bude to velmi znepříjemňovat těm, kteří se usadili. Boží Slovo to nazývá v Jeremijáši 48:11-12: “být přelit z nádoby do nádoby“: “Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.“ Tito lidé odmítali nechat se zapojit. Měli rádi pohodlí, klid a nerušený blahobyt. Odmítali být zkoušeni, usvědčováni nebo podněcováni.

Kdybychom věděli, jak blízko Pánova příchodu se nacházíme – jak blízko k ohnivým soudům – děkovali bychom Bohu za jeho podněcování. Na každém setkání bychom vylévali srdce a zbavovali bychom se sedlin. Děkovali bychom Bohu za služebníky evangelia, kteří nás neustále nabádají, abychom chodili ve spravedlnosti a kteří zalévají naše duše přesvědčujícím, pronikavým Slovem pravdy. V soudný Den budeme věčně vděčni Bohu, že nás probudili zprávy polnic, které nás přivedli k pokání a ke skutečné bázni před Bohem.

Má zavazadla jsou sbalena! Jsem připraven a toužím vidět Ježíše tváří v tvář.