„PROSÍM, ŘEKNI, ŽE TOMU TAK NENÍ“
Církev se jednoho dne probudila do příšerného skandálu. Červenali jsme se, když jsme uslyšeli, že jeden kazatel evangelia utratil miliony dolarů za nóbl auta, okázalé šperky, luxusní obydlí, drahá vína! Bezbožníci se smáli a vysmívali a jméno Ježíš se stalo terčem vtipů a výsměchu. A potom se svět dozvěděl, že národní „hříšný kazatel“ číslo jedna byl přistižen při páchání hříchu! Boží lid znovu volal: „Prosím, řekni, že tomu tak není!“ A sledovali jsme děsivý úpadek některých duchovních. Připusťte si to všechno, tato alarmující slova vyzváněla velmi pravdivě: „Přišel totiž čas, aby soud začal od Božího domu“ (1. Petr 4:17, NBK).
Proč byla církev natolik šokovaná? Vždyť jsme byli varováni, že soud je přede dveřmi a že musí začít v Božím domě. Bůh je ochoten nechat své jméno zesměšňovat, jen aby probudil církev a dal světu poslední trumf. „A jestliže začíná nejdříve od nás, jaký bude konec těch, kdo nejsou povolní Božímu evangeliu? Jestliže spravedlivý stěží dochází spasení, kde se ukáže bezbožný a hříšník?“ (1. Petr 4:17-18). Boží soudy v jeho domě jsou tak náhlé a hrozné, že lidem zní v uších, když o nich slyší. Když Bůh soudil dům Eliho, řekl: „Hle, já učiním v Izraeli něco takového, že bude znít v obou uších každému, kdo o tom uslyší...Jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl“ (1. Samuel 3: 11 a 13).
Když Bůh soudil Izrael a dům Manase pro úplatkářství, řekl: „Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších“ (2. Královská 21:12). Bůh řekl Jeremjáši: „Tomu, kdo to uslyší, bude znít v uších“ (Jeremjáš 19:3). V hebrejštině znamenalo „znít“ v uších, že v uších zarachotilo a zrudla hanbou. Dokonce i ničemným uši zrudnou!
Jestliže Bůh zarachotí v uších tohoto národa tím, co národ uvidí a uslyší o jeho soudech nad církví, jaké náhlé a hrozivé soudy potom padnou na tuto společnost? Média tohoto národa mají požitek z toho, že z náboženství činí sport. Kvůli nim národ nedůvěřuje žádnému kázání o svatosti a hledí na všechny duchovní jako na šarlatány a podvodníky. Lidé zvedají své číše k přípitku a pošklebují se: „Na všechny pekelné kazatele!“ Ale to všecko se změní přes noc. Bůh bude znít v uších tohoto světa, protože přijde náhlá zkáza! Náhlá smrt! My však můžeme hledět vzhůru a radovat se, neboť víme, že naše vykoupení se přiblížilo (viz Lukáš 21:28).
Proč byla církev natolik šokovaná? Vždyť jsme byli varováni, že soud je přede dveřmi a že musí začít v Božím domě. Bůh je ochoten nechat své jméno zesměšňovat, jen aby probudil církev a dal světu poslední trumf. „A jestliže začíná nejdříve od nás, jaký bude konec těch, kdo nejsou povolní Božímu evangeliu? Jestliže spravedlivý stěží dochází spasení, kde se ukáže bezbožný a hříšník?“ (1. Petr 4:17-18). Boží soudy v jeho domě jsou tak náhlé a hrozné, že lidem zní v uších, když o nich slyší. Když Bůh soudil dům Eliho, řekl: „Hle, já učiním v Izraeli něco takového, že bude znít v obou uších každému, kdo o tom uslyší...Jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl“ (1. Samuel 3: 11 a 13).
Když Bůh soudil Izrael a dům Manase pro úplatkářství, řekl: „Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších“ (2. Královská 21:12). Bůh řekl Jeremjáši: „Tomu, kdo to uslyší, bude znít v uších“ (Jeremjáš 19:3). V hebrejštině znamenalo „znít“ v uších, že v uších zarachotilo a zrudla hanbou. Dokonce i ničemným uši zrudnou!
Jestliže Bůh zarachotí v uších tohoto národa tím, co národ uvidí a uslyší o jeho soudech nad církví, jaké náhlé a hrozivé soudy potom padnou na tuto společnost? Média tohoto národa mají požitek z toho, že z náboženství činí sport. Kvůli nim národ nedůvěřuje žádnému kázání o svatosti a hledí na všechny duchovní jako na šarlatány a podvodníky. Lidé zvedají své číše k přípitku a pošklebují se: „Na všechny pekelné kazatele!“ Ale to všecko se změní přes noc. Bůh bude znít v uších tohoto světa, protože přijde náhlá zkáza! Náhlá smrt! My však můžeme hledět vzhůru a radovat se, neboť víme, že naše vykoupení se přiblížilo (viz Lukáš 21:28).