BOŽÍ LÁSKA NIKDY NEZKLAME

Když David napsal slova 13ého Žalmu, zeptal se, „Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat? Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady, strastmi se den ze dne v srdci soužit? Dlouho ještě se bude můj nepřítel proti mně vyvyšovat?g

Zní to, jako kdyby David cítil, že ho Bůh úplně zanechal trpět a probouzet se každý den s černým mrakem visícím nad ním. David mluvil ze zoufalství: „Bože, bude tento pocit izolace, jít do nekonečna? Kdy budou mé modlitby odpovězeny?g

Milovaní, když na nás napadají starosti, víme, že milujeme Pána – když se vysvobození zdá beznadějné – podléháme tlaku. Právě nyní, někdo, kdo čte tato slova podléhá hroznému tlaku situace, která se zdá být neřešitelná. Oni jsou na pokraji zoufalství, v naději, že přijde klid v jejich zkoušce , byť jen na přestávku.

Dále se David zeptal, „Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady?g Mluvil o vytvoření jednoho plánu za druhým, snažící se naplánovat cestu ven z jeho problémů – ale ani plány, ani žádná opatření se nezdařila. Nyní nenacházel žádné mysli pro přijatelné řešení. Byl na konci toho všeho.

Jak David povstal z této jámy zoufalství? „Já budu věřit v tvé milosrdenství c.....budu zpívat c.....g

Dovolte mi, podělit se s vámi několika důvody, důvěřovat vaší cestě, která jde přes vaší současnou zkoušku. Nezáleží, jak zuří bouře, náš drahocenný Pán bude přesto krmit nebeské ptactvo, oblékat polní lilie a naplňovat oceán rybami s jejich každodenními potřebami. „Váš nebeský Otec je živí c...g Ani jeden pták nespadne na zem, aniž by oko Otce nebylo nad ním.

Který otec by krmil celé stvoření na zemi a přitom zanedbával své děti? Ježíš nás nabádal nedělat si starosti nad každodenními potřebami a problémy, neboť On o nás pečuje.

Pán tě skutečně miluje, a 0n nebude hluchý k tvému pláči. Drž se, jdi dál, trpělivě čekej. On tě nikdy nezklame.