HOSPODINOVA MILOSRDENSTVÍ NIKDY NEZKLAMOU
Bible nám říká, že Hospodin nikomu nestraní. A protože On nikoho nezvýhodňuje – neboť Jeho sliby se nikdy z generace na generaci nemění – můžeme Ho požádat, aby nám ukázal stejná milosrdenství, jaká ukázal svému lidu během historie.
Král Menaše zhřešil hůře, než jakýkoli král před ním, ale když učinil pokání, byl obnoven (2 Královská 21:1-18).
Boží milosrdenství nikdy nezklamou a Jeho předchozí příklady minulých milosrdenství by nás každého měly opatřit silnou jistotou, přinést naše žádosti před Něj. Takže ty, milý svatý, když máš strach, tak můžeš hřešit příliš často proti Bohu milosti ….. když si myslíš, že jsi překročil línii a Bůh se od tebe odvrátil ….. když jsi zastrašený, sklíčen nezdarem, nebo tvým chováním, které je proti Božím principům ….. když máš obavy, jestli na tebe Bůh nazapoměl, nebo jestli nezadržuje svou lásku k tobě, vzhledem k tvým minulým hříchům – pokud opravdově otevřeš své srdce k pokání; tak se uchop této pravdy: BŮH SE NEMĚNÍ.
Přivaž Boha k jeho Slovu. Napiš si každou vzpomínku, kterou máš o tom, co On pro tebe udělal v minulých letech. Poté vezmi Písmo a najdi jiný příklad Jeho „předchozích milosrdenství“ k jeho lidu. Přines tento seznam před Hospodina a připomeň Mu: „Bože, ty nemůžeš popřít své vlastní Slovo. Ty jsi stejný včera, dnes i navěky.“
Vyzývám vás, nezanedbejte to. Často spěcháme vášnivě a horlivě do Boží přítomnosti s našimi požadavky. Ale v době naší modlitby vadneme, protože nepřicházíme k Jeho trůnu připraveni. Musíme mít pevnou pozici, když přicházíme k Bohu. Opravdová smělost nezačíná emocemi; začíná tehdy, když jsme plně přesvědčeni.
Situace, kterými procházíme, nevznikají pouze proto, abychom je přinášeli Bohu, ale pro zpevnění naší vlastní víry.
Dnes máme něco, o čem si starozákonní svatí mohli nechat jen zdát. A to je Boží Syn, sedící po pravici Otce-Soudce. Známe Syna, protože On je náš krevní bratr tím, že jsme Ho přijali. Můžeme uplatňovat nárok na naší krevní smlouvu, kdykoli stojíme před Soudcem a přivazujeme Ho k Jeho vlastním argumentům: „Otče, já ti nemohu nic přinést, kromě Tvého vlastního Slova. Ty jsi slíbil, že já budu úplný v Kristu, že mne budeš držet od pádu a Ježíš bude můj přímluvce. Ty jsi slíbil, že otevřeš své uši k mým prosbám a opatříš mé potřeby. Ó Pane, měj se mnou soucit a milost, nyní, kdy to tolik potřebuji. Amen!“