MODLITBA V ČASE TRÁPENÍ

Je církev bezmocná v tomto zlém čase? Musíme jen sedět a čekat na Kristův návrat? Nebo jsme voláni k tomu, abychom činili nějaký drastický skutek? Když se vše kolem ve světě třese, když lidská srdce selhávají strachem, jsme voláni k tomu, abychom vzali duchovní zbraně a bojovali s protivníkem?

Prorok Jóel viděl , jak se k Izraeli blíží podobný den, jeden z dnů „husté temnoty a soumraku“. Podle Jóele den temnoty, který se blížil k Izraeli, je takový, jaký nikdy v historii nebyl spatřen. Prorok volal,“Běda tomu dni! Neboť Hospodinův den je blízko, přijde jako zkáza od Všemohoucího“ (Jóel 1:15).

Jaká byla Jóelova rada Izraeli v tuto temnou hodinu? Přinesl jim toto slovo: „Avšak i nyní je Hospodinův výrok: Navraťte se ke mně celým svým srdcem, s postem, s pláčem a s kvílením. Roztrhněte svá srdce a ne svá roucha a navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, protože je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, slitovává se nad zlem. Kdo ví, snad se odvrátí, slituje a zanechá za sebou požehnání….?“(Jóel 2:12-14)

Když čtu tuto pasáž, jsem zasažen dvěma slovy: „I teď.“ Jak hustá temnota padla na Izrael, Bůh apeloval na svůj lid:“I teď, v den mé pomsty - když jste mě vyhnali ze své společnosti, když milosrdenství se zdá být jako něco nemožného, když lidé zesměšňují má varování, kdy strach a temnota pokrývá zemi - přesto všechno, naléhavě vás volám, abyste se ke mně navrátili. Jsem pomalý v hněvu, a pozdržel jsem své soudy, tak jako za Jošijáše. Můj lid se může modlit a žádat mé milosrdenství. Ale svět nebude činit pokání, jestliže řekneš, že není milosrdenství.“

Vidíš v tom Boží vzkaz pro nás? Jako jeho děti můžeme prosit v modlitbách a On nás uslyší. Můžeme žádat od Něj a víme, že odpoví na upřímné a horlivé modlitby svých svatých.