středa 8. září 2010

CHODIT VE SLÁVĚ

Jedna věc, která nám může pomoci jít dál v blížící se těžké době, je porozumění Boží slávě. Možná to zní jako nějaký vznešený pojem, který je lepší ponechat teologů, ale já jsem přesvědčen, že otázka Boží slávy má velmi reální a praktickou hodnotu pro každého skutečného věřícího. Když ji uchopíme, otevřou se nám dveře do vítězného života!

Boží sláva je zjevení charakteru a bytosti našeho Pána. Možná si vzpomínáte ze Starého Zákona, že Mojžíš mohl v pravém slova smyslu zahlédnout Boží slávu. Bylo to poté, co jej Bůh vyslal se strohým vysvětlením "JSEM, KTERÝ JSEM." Ale Mojžíš se chtěl dozvědět něco více o Bohu, takže jej prosil: "Pane, zjev mi svou slávu." Bůh vzal Mojžíše stranou a postavil jej do trhliny ve skále. Poté, jak čteme v Písmu, se zjevil Mojžíšovi v celé své slávě (viz. Exodus 34:6-7). Bůh chce, abychom poznali jeho slávu skrze zjevení jeho veliké lásky k lidem. A to je přesně to, co zjevil i Mojžíšovi.

Věřím, že tato pasáž je absolutně nezbytná k pochopení toho, kdo náš Bůh je. Často, když přemýšlíme o Boží slávě, myslíme na jeho majestát a nádheru, na jeho moc a vládu nebo na nějaký jeho projev ve svém lidu. Všechny tyto věci můžou být výsledkem toho, že vidíme Boží slávu. Ale není to ta sláva, na základě které chce být znán. Pán čeká navěky, aby nám ukázal svou lásku, aby nám odpustil, aby nás zahrnul svou milostí a navrátil k sobě.

Zjevení Boží slávy má mocný vliv na ty, kteří ji přijímají a modlí se za její pochopení. Dosud Mojžíš vnímal Pána jako Boha zákona a hněvu. Třásl se hrůzou v jeho přítomnosti, žádajíc a volajíc k němu za Izrael. Toto bylo základem jeho osobního vztahu s Pánem.

Nyní však, při zahlédnutí Boží slávy, Mojžíš přestal mít strach z Pána. Spíše se stal opak, byl pohnut k uctívání: "Mojžíš rychle padl k zemi a klaněl se" (Exodus 34:8). Pochopil, že Bůh není pouze bouře, blesky a pronikavý zvuk trumpet. Naopak, Bůh je láska a jeho charakterem je dobrota a milost!

Vidíte tuto neuvěřitelnou pravdu, kterou nám Písmo ukazuje? Skutečné uctívání vychází ze srdcí, přemožených pohledem na Boží nezaslouženou lásku k nám. Je založeno na zjevení, které nám Bůh o sobě dává – o své dobrotě, milosti, ochotě odpouštět. Takže, jestli máme vzývat Boha v duchu a v pravdě, naše uctívání musí být založeno na této úžasné pravdě o něm.

Když se nám jednou zjeví Boží sláva, naše uctívání se zákonitě změní. Proč? Pohled na jeho slávu změní způsob našeho života! Ovlivní to výraz našeho obličeje a naše chování, proměňuje nás to "ze slávy do slávy", stáváme se více podobný jemu. Každé zjevení jeho lásky a milosti přináší nadpřirozenou změnu.