OSTŘÍLENÝ BITVAMI

Kdykoliv se vynoří nějaký útlak, bují uvnitř nás Boží milost. Přemýšleli jste někdy o tom, co se stane se stromem, který čelí ohromné bouři? Vítr dokáže vyvrátit strom i s kořeny a odnést jej pryč. Odlomí jeho větve a odfoukne listy. Utne kořeny a odtrhne jeho pupeny. A když je po bouři, situace vypadá naprosto beznadějně.

Podívejme se na to však z blízka: stejná bouře, která způsobila trhliny v půdě okolo kmene stromu, pomohla zakořenit strom hlouběji. Tento strom má nyní přístup k novým a hlubším zdrojům živin a vody. A zbavil se všech svých odumřelých větví. Pupeny jsou možná pryč, ale nové narostou ještě ve větší míře nazpět. Říkám vám, že strom je teď mnohem silnější a i když to nevidíme, pokračuje v růstu. Jen počkejte na sklizeň - protože bude rodit spoustu ovoce!

Možná se nacházíte v takové bouři právě teď. Vítr silně fouká, násilně s vámi otřásá a domníváte se, že padáte. Milovaní, nepropadejte panice! Musíte si být vědomi toho, že právě uprostřed bouře zapouštíte hluboké duchovní kořeny. Pán ve vás rozvíjí prohlubující se pokoru, větší zarmoucení a smutek za spáchaný hřích, rostoucí hlad po jeho spravedlnosti.

Bůh z vás činí zkušeného vojáka svého kříže – zjizveného bitvami, ale bitvami také ostříleného a odvážného. Možná na sebe občas máte vztek - ale Pán ho nikdy nemá. Faktem je, že Hospodin mohl kdykoliv jednat suverénně a osvobodit vás z těchto těžkostí. Ale neudělal to - protože viděl, že vás to činí mnohem žíznivějším po něm samotném!

V Římanům 5:3 se píše, „že soužení působí vytrvalost“. Slovíčko působit zde vyjadřuje vlastně „něčeho dosáhnout“.

V 2. Korintským 4:17 čteme: „Toto naše lehoučké soužení trvá jen chvilku, ale vytváří nám s ničím nesrovnatelné břemeno slávy, jež potrvá věčně. Slovíčko „vytváří“ je stejného významu jako v Římanům 5:3.