pátek 17. září 2010

DRUHÁ STRANA OBECENSTVÍ

Chodit v Boží slávě znamená nejen to, že obdržíme Otcovu lásku, ale i to, že ho rovněž milujeme. Jedná se o vzájemnou náklonnost, přijímanou i opětovanou lásku. Bible nám říká: „Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou“ (5.Mojžíšova 6:5).

Bůh nám říká: „Věnuj mi, můj synu, své srdce“ (Přísloví 23:26). Jeho láska požaduje, abychom opláceli, abychom mu opětovali lásku, která je naprostá, nerozdělená, která vyžaduje celé naše srdce, duši, mysl a sílu.

Avšak Pán k nám nemluví v nejasných požadavcích: „Nemůžeš si vysloužit mou lásku. Láska, kterou ti dávám, je nezasloužená!“ Jan píše: „V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy“ a „My milujeme, neboť on první miloval nás“ (1.Jan 4:10,19).

Tak jako nám Boží láska dává pokoj a radost, tak naše láska k němu musí obsahovat tytéž dva prvky:

  1. David vyjadřuje pokoj ve své lásce k Bohu, když píše: „Koho jiného bych měl na nebi? S tebou netoužím po ničem jiném na zemi!“ (Žalm 73:25). Srdce milující Pána upouští zcela od toho, aby hledalo uspokojení někde jinde. Raději hledá plné uspokojení v něm. Pro takto milujícího člověka je Boží láskyplná péče lepší než samotný život!

  2. Takové srdce se též raduje ze své lásky k Bohu. Zpívá a tančí v radostné extázi kolem Pána. Když Boží dítě ví, jak moc ho Otec miluje, přináší to potěšení jeho duši!

Dovolte mi uvést jeden z nejmocnějších veršů, jaký lze nalézt v Písmu. Přísloví k nám hovoří těmito prorockými slovy o Kristu: „Po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám. Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!“ (Přísloví 8:30-31).

Milovaní, my jsme ti zmiňovaní synové! Když Bůh zakládal zemi, předpověděl tělo věřících, které se připojí k jeho Synu. A dokonce i potom má Otec potěšení a radost z těchto synů. Ježíš dosvědčuje: „Byl jsem Otcovo potěšení, radost jeho bytí. A nyní jsou všichni, kdo se ke mně obracejí ve víře, rovněž jeho potěšením!“

A tak, jak Ježíši oplatíme jeho lásku? Jan odpovídá: „Láska k Bohu je v tom, abychom plnili jeho přikázání – a jeho přikázání nejsou těžká“ (1.Jan 5:3).

Co jsou jeho přikázání? Ježíš říká, že jsou v podstatě dvě a „v těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci“ (Matouš 22:40). První a nejdůležitější je milovat Boha celým svým srdcem, duší a myslí. Nemáme před ním nic zatajovat. A druhé je milovat bližního jako sebe sama. Tato dvě jednoduchá a nekomplikovaná přikázání shrnují celý Boží zákon.

Ježíš zde říká, že nemůžeme mít obecenství s Bohem, nebo chodit v jeho slávě, pokud nosíme v sobě proti komukoli zášť. A proto milovat Boha znamená milovat každého bratra a sestru stejně, jako jsme my milováni Otcem.