úterý 28. prosince 2010

OBDOBÍ SUCHA

I když káži pro tisíce lidí, cítím se někdy vyschlý, daleko od teplé Boží přítomnosti. Když jsem vyschlýa prázdný, nemám velkou touhu číst Slovo a modlit se. Vím, že moje víra je neporušená a má láska k Ježíši silná, a nemám touhu okusit věci tohoto světa. Ale zdá se, že se dny, možná i týdny nedokážu Boha dotknout.

Už jste někdy zažili, jak ostatní křesťané dostávali požehnání, ale vy jste necítili nic? Oni přinášeli svědectví o Boží odpovědi na jejich modlitby a plakali slzami radosti. Zdálo se, že žijí na vrcholku hory šťastných zkušeností, zatímco vy se jen ploužítei. Milujete Ježíše, ale nedokážete zažehnout svět.

Věřím, že všichni skuteční věřící zakouší někdy v křesťanském životě období sucha. I Ježíš se cítil sám, když zvolal nahlas: "Otče, proč jsi mě opustil?"

Bez Boží blízkosti není klidu. Sucho může být zastaveno pouze rosou Jeho slávy. Zoufalství lze rozptýlit jen ujištěním, že Bůh odpovídá. Oheň Svatého Ducha svatého musí zahřívat mysl, tělo a duši.

Někdy se cítím nehodný, jako nejhorší hříšník, ale přesto všechno vím, že On není daleko. Slyším zřetelný, slabý hlas, který volá: "Pojď, mé dítě. Vím, čím právě procházíš. Miluji tě a nikdy tě neopustím. Nikdy se tě nevzdám. Budeme tomu čelit společně, protože já jsem tvůj Otec a ty mé dítě. "Mám v sobě plamen, který nic neuhasí. Vím, že On mě vyvede z každého sucha.

"Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek. V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jako oko v hlavě chránil jej. "(Deuteronomium 32:9-10).

"Hle, já činím novou věc, a klíčí právě teď - vy to nevíte? Ano, způsobím cestu na poušti a na pustinách potoky. Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid."(Izaiáš 43:19-20).