CELÝMI SRDCI
Bůh dává jasné, mimořádné sliby těm, kteří se rozhodnou Ho hledat celými svými srdci. Jeden takový slib je závazek Jeho přítomnosti. Tento závazek je avšak přísně podmíněn. Písmo to udává jasně, pokud setrváme v zásadě tohoto závazku, budeme se radovat z ohromného požehnání Boží přítomnosti v našich životech. A to neodkazuje jen na záležitosti se spásou. Bible mluví o tom, že když budeme Boha hledat dychtivě, Jeho velkolepá přítomnost z nás bude přetékat, bude vidět, budou o ní ostatní vědět.
Bůh odkryl zmíněný závazek své přítomnosti skrze nejmenovaného proroka, který byl k Élímu, nejvyššímu knězi Izraele, poslán se vzkazem. V té době Élí sešel z cesty. Pán k němu mluvil, varoval ho před dopuštěním hříchu, kompromisu. Ale Élí tato slova nebral vážně. Nyní, tento Boží muž řekl Élímu: „Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.“ (První Samuelova, 2:30)
Výraz „zlehčeni“ je spojený s pozvedáním Boží přítomnosti. Neznamená to, že člověk je zatracen, ale přesněji, že bude muset kráčet silou svého vlastního lidského těla. Bůh řekl Élímu, „Já jsem požehnal tvému domu, abych ti prokázal svou náklonnost. Ale ty jsi mnou pohrdl, stal ses poddajný hříchu a nechal jsi své vlastní touhy, aby mě od tebe držely stranou. A proto už má přítomnost nebude v tvém životě.“
Mnoho lidí přichází ke Kristu s ohromným počátečním návalem víry. Přec, po nějaké době tento zápal slábne a oni začínají Pána opomíjet. „Zlehčují“ Jeho příkazy a vracejí se ke svým starým, hříšným návykům. A stále přitom věří, že Bůh je v jejich životech přítomen. Ale to je lež, falešná představa. Bible nám to sděluje jasně; pokud Ho opustíš, On opustí tebe!
Bůh odkryl zmíněný závazek své přítomnosti skrze nejmenovaného proroka, který byl k Élímu, nejvyššímu knězi Izraele, poslán se vzkazem. V té době Élí sešel z cesty. Pán k němu mluvil, varoval ho před dopuštěním hříchu, kompromisu. Ale Élí tato slova nebral vážně. Nyní, tento Boží muž řekl Élímu: „Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.“ (První Samuelova, 2:30)
Výraz „zlehčeni“ je spojený s pozvedáním Boží přítomnosti. Neznamená to, že člověk je zatracen, ale přesněji, že bude muset kráčet silou svého vlastního lidského těla. Bůh řekl Élímu, „Já jsem požehnal tvému domu, abych ti prokázal svou náklonnost. Ale ty jsi mnou pohrdl, stal ses poddajný hříchu a nechal jsi své vlastní touhy, aby mě od tebe držely stranou. A proto už má přítomnost nebude v tvém životě.“
Mnoho lidí přichází ke Kristu s ohromným počátečním návalem víry. Přec, po nějaké době tento zápal slábne a oni začínají Pána opomíjet. „Zlehčují“ Jeho příkazy a vracejí se ke svým starým, hříšným návykům. A stále přitom věří, že Bůh je v jejich životech přítomen. Ale to je lež, falešná představa. Bible nám to sděluje jasně; pokud Ho opustíš, On opustí tebe!