LEPŠÍ NEŽ SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Jan Křtitel se nikdy nedočkal svatodušních svátků! Neviděl ani jeden z těch rozštěpených jazyků ohně a neslyšel ten mocný spěchající vítr. Neviděl otřásající se Jeruzalém ani davy obracejících se. Ale Jan řekl, že jeho radost byla naplněna! Slyšel něco lepšího než spěchající vítr, lepšího než dobré zprávy, lepšího než zvuky radostné nevěsty. Slyšel hlas našeho Spasitele.
„Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. „ (Jan 3:29)
Jan zakusil tu největší radost, jakou Ježíšův následovník může poznat. Řekl, „Tiše jsem stál a poslouchal jsem, jak ke mně mluví. Jeho hlas způsobil, že mi srdce poskočilo, když ke mně osobně promlouval. Naslouchal jsem svému Pánu. A to je má radost – slyšet Jeho hlas.
Jan mohl říci, „Miloval jsem Ho a klaněl se Mu u nohou. Řekl jsem Mu, jak jsem bezcenný. Moje radost avšak neplyne z toho, co jsem Mu řekl já, ale z toho, co On řekl mně. Slyšel jsem Ho mluvit a raduji se pouze a jen ze zvuku toho hlasu.
Někteří lidé vykládají, že Pán už k nám nemluví jinak než skrze odkryté Slovo. Nevěří, že člověk stále může být požehnán přímým uslyšením toho klidného nepatrného hlasu.
Ježíš řekl, „Moje ovečky znají můj hlas; ony slyší, když volám a ostatní už nevnímají.“ Ale dnes se obáváme nejrůznějších zneužití, i když nejsou vinou Boží. Každá falešná vize, nepravé proroctví, špatné vedení je přímý výsledek vlastní lidské pýchy a svévole. Člověk zneužívá každého daru od Boha. Nicméně, On stále přímo promlouvá k těm srdcím, která jsou ochotna Mu naslouchat.
„Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků, v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu“ (Židům 1:1-2).
„Proto, jak říká Duch svatý: Jestliže dnes uslyšíte Jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru“ (Židům 3:7).
„Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. „ (Jan 3:29)
Jan zakusil tu největší radost, jakou Ježíšův následovník může poznat. Řekl, „Tiše jsem stál a poslouchal jsem, jak ke mně mluví. Jeho hlas způsobil, že mi srdce poskočilo, když ke mně osobně promlouval. Naslouchal jsem svému Pánu. A to je má radost – slyšet Jeho hlas.
Jan mohl říci, „Miloval jsem Ho a klaněl se Mu u nohou. Řekl jsem Mu, jak jsem bezcenný. Moje radost avšak neplyne z toho, co jsem Mu řekl já, ale z toho, co On řekl mně. Slyšel jsem Ho mluvit a raduji se pouze a jen ze zvuku toho hlasu.
Někteří lidé vykládají, že Pán už k nám nemluví jinak než skrze odkryté Slovo. Nevěří, že člověk stále může být požehnán přímým uslyšením toho klidného nepatrného hlasu.
Ježíš řekl, „Moje ovečky znají můj hlas; ony slyší, když volám a ostatní už nevnímají.“ Ale dnes se obáváme nejrůznějších zneužití, i když nejsou vinou Boží. Každá falešná vize, nepravé proroctví, špatné vedení je přímý výsledek vlastní lidské pýchy a svévole. Člověk zneužívá každého daru od Boha. Nicméně, On stále přímo promlouvá k těm srdcím, která jsou ochotna Mu naslouchat.
„Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků, v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu“ (Židům 1:1-2).
„Proto, jak říká Duch svatý: Jestliže dnes uslyšíte Jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru“ (Židům 3:7).