LEKCE NA POSLECH
Bůh musel učit Eliáše lekci na poslech, vzal ho na vrchol Oreb a dal mu ilustrované kázání.
A řekl Bůh: Vyjdi a stůj na této hoře před Pánem. A hle, Pán prošel a veliké a silný vítr se prohnal horami, před Hospodinem roztříštil skály na kousky, ale Bůh v tom větru nebyl, po větru zemětřesení, ale Bůh v tom zemětřesení nebyl, po zemětřesení oheň, ale Bůh v tom ohni nebyl a po ohni přišel tichý hlas. A bylo to tak, když uslyšel Eliáš ten hlas, zakryl si tvář svým pláštěm, vyšel a stál u dveří do jezkyně. A hle, hlas k němu promuvil a řekl mu: "Co tu děláš Eliáši?" (1 Královská 19:11-13)
Když začal vítr skutečně skučet, myslim si, že Eliáš si mohl myslet: "Je na čase Bože. Svrhnout Jezábel přímo z trůnu a hodit ji a její hříšné přátele do tohoto větru. Vyhodit je všechny pryč!" Ale B"h nebyl v tom větru!
Najednou tam bylo velké zemětřesení a Eliáš řekl: "To by je mohlo pořádně vyděsit. Bůh se odplatí. Vytřeše je z jejich bot." Ale Bůh v tom zemětřesení nebyl.
Po zemětřesení oheň! Nebe plálo do běla rozžhavenými plameny! Eliáš si řekl v srdci: "Pane, oni neakceptovali oheň, který padl na oltář, a tak je spal! Spal říšného Achaba! Psal Izábel. Způsob oheň, ať zahubí hříšné."
"A za ohněm hlas tichý a temn. A bylo to tak, když uslyšel Eliáš, zakryl si tvář svým pláštěm." (verše 12 a 13)
Umíte si to představit? Prorok, který se nebál hurikánu nebo zemětřesení nebo nebeského ohňostroje je vystrašený tichým slabým hlasem! Eliáš si zakryl hlavu kabátem. Proč? Cožpak tento protok už nemluvil s Bohem hodněkrát? Byl to muž modlitby? Cožpak si ho Bůh nepoužil mocně? Ano! Ale Eliáš byl cizí k tomuto slabému hlásku! Když konečně nechal ten hlas mluvit - sám, potichu, daleko od vší té moci - a dostalo se mu nejpřesnějších pokynů do celé jeho služby.
"Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šafatova z Ábelmechóly, pomažeš za proroka místo sebe." (1. Královská 19:15-17)
Kolik zaměstnaných Božích děti dnes nikdy neslyšlo tento hlas? Mají plné práce svědčením, děláním dobra, modlením za duchovní probuzení, půstem. Tak intenzivní, tak oddaní. Přesto slyšel vše, jenom ne hlas našeho Pána.
A řekl Bůh: Vyjdi a stůj na této hoře před Pánem. A hle, Pán prošel a veliké a silný vítr se prohnal horami, před Hospodinem roztříštil skály na kousky, ale Bůh v tom větru nebyl, po větru zemětřesení, ale Bůh v tom zemětřesení nebyl, po zemětřesení oheň, ale Bůh v tom ohni nebyl a po ohni přišel tichý hlas. A bylo to tak, když uslyšel Eliáš ten hlas, zakryl si tvář svým pláštěm, vyšel a stál u dveří do jezkyně. A hle, hlas k němu promuvil a řekl mu: "Co tu děláš Eliáši?" (1 Královská 19:11-13)
Když začal vítr skutečně skučet, myslim si, že Eliáš si mohl myslet: "Je na čase Bože. Svrhnout Jezábel přímo z trůnu a hodit ji a její hříšné přátele do tohoto větru. Vyhodit je všechny pryč!" Ale B"h nebyl v tom větru!
Najednou tam bylo velké zemětřesení a Eliáš řekl: "To by je mohlo pořádně vyděsit. Bůh se odplatí. Vytřeše je z jejich bot." Ale Bůh v tom zemětřesení nebyl.
Po zemětřesení oheň! Nebe plálo do běla rozžhavenými plameny! Eliáš si řekl v srdci: "Pane, oni neakceptovali oheň, který padl na oltář, a tak je spal! Spal říšného Achaba! Psal Izábel. Způsob oheň, ať zahubí hříšné."
"A za ohněm hlas tichý a temn. A bylo to tak, když uslyšel Eliáš, zakryl si tvář svým pláštěm." (verše 12 a 13)
Umíte si to představit? Prorok, který se nebál hurikánu nebo zemětřesení nebo nebeského ohňostroje je vystrašený tichým slabým hlasem! Eliáš si zakryl hlavu kabátem. Proč? Cožpak tento protok už nemluvil s Bohem hodněkrát? Byl to muž modlitby? Cožpak si ho Bůh nepoužil mocně? Ano! Ale Eliáš byl cizí k tomuto slabému hlásku! Když konečně nechal ten hlas mluvit - sám, potichu, daleko od vší té moci - a dostalo se mu nejpřesnějších pokynů do celé jeho služby.
"Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šafatova z Ábelmechóly, pomažeš za proroka místo sebe." (1. Královská 19:15-17)
Kolik zaměstnaných Božích děti dnes nikdy neslyšlo tento hlas? Mají plné práce svědčením, děláním dobra, modlením za duchovní probuzení, půstem. Tak intenzivní, tak oddaní. Přesto slyšel vše, jenom ne hlas našeho Pána.