JAK ZVÍTĚZIT NAD POKUŠENÍM
Síla na odolávání pokušení a na jeho snášení nepřichází tak, že naplníme svou mysl verši z Písma, že učiníme sliby, že se budeme více věnovat duchovním věcem, dokonce ani tak, že strávíme hodiny na modlitbách a v postu. Tyto věci jsou chvályhodné a běžné pro křesťanský růst, avšak naše vítězství na nich nezávisí.
Prosté tajemství, jak snášet pokušení, tkví v osvobození se od strachu ze Satanovy moci. Bůh nám nedává ducha strachu; ten je jenom od Satana. Ale člověk se bojí ďábla – děsí se démonů. Obává se selhání; obává se, že propuknou vnitřní touhy a ovládnou jeho život.
Protože se člověk bojí, že nemůže opustit svůj hřích, dodává Satanovi moc, kterou by jinak neměl. Člověk volá: „Jsem posedlý. Jsem svázaný a v moci ďábla. Ďábel mne nutí tohle dělat!“
Strach přináší muka! Jakmile se bojíš ďábla, nikdy se ti nepodaří osvobodit se z moci jakéhokoli pokušení. Satan má potěšení ze strachu a křesťané, kteří se bojí ďábla, mají málo síly anebo žádnou, aby mohli odolávat.
Všechno je to založeno na lži, že Satan má moc deptat křesťany. To nemá! Ježíš přišel, aby zničil veškerou ďáblovu moc nad svými krví obmytými dětmi. Často se divím, proč Bůh dovoluje, aby byli duchovní lidé tak pokoušeni. Proč neodstraní veškeré pokušení, místo „připravování východiska, aby mohli obstát“ (1. Korintským 10:13)? Odpověď je prostá. Jakmile zjistíš, jak je Satan bezmocný – jakmile zjistíš, že tě nemůže k ničemu přinutit – jakmile zjistíš, že Bůh má veškerou moc tě uchránit před selháním – pak dokážeš „snést“ cokoli, co na tebe Satan vrhá! Dokážeš tím projít beze strachu, že selžeš!
Nejsme uchráněni pokušení, jsme však chráněni před strachem z ďábla, který nás nutí, abychom to vzdali. Budeme uchráněni pokušení, dokud budeme „spočívat“ ve své víře. Tímto spočinutím je neotřesitelná důvěra, že Bůh Satana porazil, že Satan na nás nemá žádné právo ani žádný nárok a že budeme jako zlato přezkoušené ohněm.
Prosté tajemství, jak snášet pokušení, tkví v osvobození se od strachu ze Satanovy moci. Bůh nám nedává ducha strachu; ten je jenom od Satana. Ale člověk se bojí ďábla – děsí se démonů. Obává se selhání; obává se, že propuknou vnitřní touhy a ovládnou jeho život.
Protože se člověk bojí, že nemůže opustit svůj hřích, dodává Satanovi moc, kterou by jinak neměl. Člověk volá: „Jsem posedlý. Jsem svázaný a v moci ďábla. Ďábel mne nutí tohle dělat!“
Strach přináší muka! Jakmile se bojíš ďábla, nikdy se ti nepodaří osvobodit se z moci jakéhokoli pokušení. Satan má potěšení ze strachu a křesťané, kteří se bojí ďábla, mají málo síly anebo žádnou, aby mohli odolávat.
Všechno je to založeno na lži, že Satan má moc deptat křesťany. To nemá! Ježíš přišel, aby zničil veškerou ďáblovu moc nad svými krví obmytými dětmi. Často se divím, proč Bůh dovoluje, aby byli duchovní lidé tak pokoušeni. Proč neodstraní veškeré pokušení, místo „připravování východiska, aby mohli obstát“ (1. Korintským 10:13)? Odpověď je prostá. Jakmile zjistíš, jak je Satan bezmocný – jakmile zjistíš, že tě nemůže k ničemu přinutit – jakmile zjistíš, že Bůh má veškerou moc tě uchránit před selháním – pak dokážeš „snést“ cokoli, co na tebe Satan vrhá! Dokážeš tím projít beze strachu, že selžeš!
Nejsme uchráněni pokušení, jsme však chráněni před strachem z ďábla, který nás nutí, abychom to vzdali. Budeme uchráněni pokušení, dokud budeme „spočívat“ ve své víře. Tímto spočinutím je neotřesitelná důvěra, že Bůh Satana porazil, že Satan na nás nemá žádné právo ani žádný nárok a že budeme jako zlato přezkoušené ohněm.