DUCHOVNÍ VĚZENÍ by Gary Wilkerson
Duchovní vězení jsou ty, které satan používá na to aby nás zadržel. Mocným příkladem je Petrův život, Boží slovo nám díky jemu ukazuje jak být osvobozeni z našich vězení.
Ve skutcích 12 byl Petr uvězněn králem Herodem. V Jeruzalémě tisíce byly spaseni skrze mocné Boží skutky a Herodes se cítil ohrožen. Samozřejmě že, když Bůh jedná nadpřirozeně skrze své lidi, to nepřítele bouří.
Teď se Herodes zaměřil na Petra. “Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.“ (Skutky 12:3) Herodes se chystal k bodu: Popravením nejodvážnějšího věřícího na Velikonoce, církví nejvíce dodržovaného svátku, by všechny křesťany vyděsil k totálnímu tichu.
Herodes poslal oddíly vojáků, aby chytli ho chytli a hlídali. “Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.“ (Skutky 12:4) To nám ukazuje, že se Herodes chystal Petra mučit na veřejném místě.
To slovo "polapen" v této pasáží neznamená jen “chytit”. Spíše to znamená sílu daleko za tu naší. Petr nebyl pouze v zajetí vládnoucí moci, byl zamčen duchovní silou, která byla manipulující mocného muže k démonským záměrům. Znáš tento druh duchovního vězení? Možná, že v jednom jsi právě ty a teď. Myslíš si, "Pane, modlil jsem se už tisíckrát, ale nic se nezměnilo. Jak budu někdy vůbec svobodný?”
Co čteme hned po této pasáži, vše mění. “Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.“ (Skutky 12:5) Toto jedno krátké slovo - "ale" transformuje celý obraz. Říká to: "nepřítel je na scéně, řve jako lev, ale lev Judův tady je taky. Chystá se zjevit a všechno změnit."
Líbí se mi teď obraz "upřímné modlitby" v tomto verši. Malá skupina pokorných mužů a žen drželi modlitební stráž. Jako mnoho křesťanů, asi měli malý vliv ve světě, ale nejtlustší vězeňské zdi neměli šanci proti jejich modlitbám.
Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy a stráže před dveřmi hlídaly vězení. Najednou u něho stál anděl Páně.“ (Skutky 12:6-7)
Petr se rozhlédl, spatřil jak mu spadly řetězy, ale strážní to neviděli, oslepli. “Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost, myslel si, že má vidění“ (Skutky 12:9)
Co se stalo potom je samotným srdcem této zprávy: “Prošli první stráží, pak druhou a přišli k železné bráně, která vedla do města, ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, prošli jednou ulicí a tu mu náhle anděl zmizel.“ (Skutky 12:10)
Ve skutcích 12 byl Petr uvězněn králem Herodem. V Jeruzalémě tisíce byly spaseni skrze mocné Boží skutky a Herodes se cítil ohrožen. Samozřejmě že, když Bůh jedná nadpřirozeně skrze své lidi, to nepřítele bouří.
Teď se Herodes zaměřil na Petra. “Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.“ (Skutky 12:3) Herodes se chystal k bodu: Popravením nejodvážnějšího věřícího na Velikonoce, církví nejvíce dodržovaného svátku, by všechny křesťany vyděsil k totálnímu tichu.
Herodes poslal oddíly vojáků, aby chytli ho chytli a hlídali. “Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.“ (Skutky 12:4) To nám ukazuje, že se Herodes chystal Petra mučit na veřejném místě.
To slovo "polapen" v této pasáží neznamená jen “chytit”. Spíše to znamená sílu daleko za tu naší. Petr nebyl pouze v zajetí vládnoucí moci, byl zamčen duchovní silou, která byla manipulující mocného muže k démonským záměrům. Znáš tento druh duchovního vězení? Možná, že v jednom jsi právě ty a teď. Myslíš si, "Pane, modlil jsem se už tisíckrát, ale nic se nezměnilo. Jak budu někdy vůbec svobodný?”
Co čteme hned po této pasáži, vše mění. “Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.“ (Skutky 12:5) Toto jedno krátké slovo - "ale" transformuje celý obraz. Říká to: "nepřítel je na scéně, řve jako lev, ale lev Judův tady je taky. Chystá se zjevit a všechno změnit."
Líbí se mi teď obraz "upřímné modlitby" v tomto verši. Malá skupina pokorných mužů a žen drželi modlitební stráž. Jako mnoho křesťanů, asi měli malý vliv ve světě, ale nejtlustší vězeňské zdi neměli šanci proti jejich modlitbám.
Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy a stráže před dveřmi hlídaly vězení. Najednou u něho stál anděl Páně.“ (Skutky 12:6-7)
Petr se rozhlédl, spatřil jak mu spadly řetězy, ale strážní to neviděli, oslepli. “Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost, myslel si, že má vidění“ (Skutky 12:9)
Co se stalo potom je samotným srdcem této zprávy: “Prošli první stráží, pak druhou a přišli k železné bráně, která vedla do města, ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, prošli jednou ulicí a tu mu náhle anděl zmizel.“ (Skutky 12:10)