PROVĚŘ ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ ZNAKY by Jim Cymbala
Modlitba je zdrojem života křesťana, životně důležitá věc křesťana. Jinými slovy, je jako dítě ve vaší náruči a tak roztomile nastrojené – ale nedýchá! Co je platné oblečení s volánky – stabilizujte životně důležité znaky dítěte. Nepomůže hovořit s někým, kdo je v kómatu. Proto velký důraz na vyučování v dnešních církvích vytváří tak malé výsledky. Vyučování je dobré jen tam, kde má být soustředěn život. Jestliže jsou posluchači v duchovním kómatu, potom to, co jim říkáme, může být pěkné a pravověrné, nelze tam však vyučovat duchovní život.
Pastoři a církve musejí pociťovat takové znepokojení, že řeknou: „Nejsme novozákonní křesťané, nemáme-li modlitební život.“ Toto přesvědčení nás trochu přivádí do rozpaků, ale jak jinak nastane výrazný posun k Bohu?
Jestliže upřímně přemýšlíme o tom, co říkají Skutky 2:42 – „Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se“ – vidíme, že modlitba je téměř důkazem křesťanské normálnosti. Vzývání jména Páně je v tomto výčtu čtvrtým velkým typickým znakem. Pokud se moje, nebo vaše, církev nemodlí, neměli bychom se chlubit naší pravověrností či velkou účastí na nedělních bohoslužbách.
Se svou ženou Carol si vzájemně nejednou říkáme, že až někdy duch zlomenosti a vzývání Boha v brooklynském svatostánku poleví, budeme vědět, že máme problém, i když budeme mít 10 000 přítomných.
Během nespočetných úterních modlitebních večerů shledávám, že jsem obklopen duchovními zvuky modliteb a přímluv, které naplňují církev a přetékají z každého přítomného srdce. Když se shromáždění stává důvěrnějším , mimoděk vyslechnu matčiny prosby za nezvladatelné děti, muže žádající Boha, aby jim pomohl najít zaměstnání, a děkování jiných za nedávno vyslyšené modlitby. Nemohu si pomoci, abych si nepomyslel: „ Toto je tak blízko nebes, jak kdy dosáhnu v tomto životě. Nechci odsud odejít. Kdyby mě pozvali do Bílého domu, abych se setkal s nějakým hodnostářem, nikdy by mi to nedodalo takový pokoj a takovou radost, jaké zakouším zde v přítomnosti lidí, kteří vzývají Pána.“
__________Jim Cymbala se začal scházet při brooklynských bohoslužbách s méně než dvaceti členy v malé zchátralé budově v části města, kde život nebyl lehký. Je narozen v Brooklynu, byl a je velkým přítelem jak Davida, tak Garyho Wilkersona a častým přednášejícím na kazatelských a vůdcovských konferencích sponzorovaných World Challenge po celém světě.
Pastoři a církve musejí pociťovat takové znepokojení, že řeknou: „Nejsme novozákonní křesťané, nemáme-li modlitební život.“ Toto přesvědčení nás trochu přivádí do rozpaků, ale jak jinak nastane výrazný posun k Bohu?
Jestliže upřímně přemýšlíme o tom, co říkají Skutky 2:42 – „Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se“ – vidíme, že modlitba je téměř důkazem křesťanské normálnosti. Vzývání jména Páně je v tomto výčtu čtvrtým velkým typickým znakem. Pokud se moje, nebo vaše, církev nemodlí, neměli bychom se chlubit naší pravověrností či velkou účastí na nedělních bohoslužbách.
Se svou ženou Carol si vzájemně nejednou říkáme, že až někdy duch zlomenosti a vzývání Boha v brooklynském svatostánku poleví, budeme vědět, že máme problém, i když budeme mít 10 000 přítomných.
Během nespočetných úterních modlitebních večerů shledávám, že jsem obklopen duchovními zvuky modliteb a přímluv, které naplňují církev a přetékají z každého přítomného srdce. Když se shromáždění stává důvěrnějším , mimoděk vyslechnu matčiny prosby za nezvladatelné děti, muže žádající Boha, aby jim pomohl najít zaměstnání, a děkování jiných za nedávno vyslyšené modlitby. Nemohu si pomoci, abych si nepomyslel: „ Toto je tak blízko nebes, jak kdy dosáhnu v tomto životě. Nechci odsud odejít. Kdyby mě pozvali do Bílého domu, abych se setkal s nějakým hodnostářem, nikdy by mi to nedodalo takový pokoj a takovou radost, jaké zakouším zde v přítomnosti lidí, kteří vzývají Pána.“
__________Jim Cymbala se začal scházet při brooklynských bohoslužbách s méně než dvaceti členy v malé zchátralé budově v části města, kde život nebyl lehký. Je narozen v Brooklynu, byl a je velkým přítelem jak Davida, tak Garyho Wilkersona a častým přednášejícím na kazatelských a vůdcovských konferencích sponzorovaných World Challenge po celém světě.