MODLITEBNÍ POMOCNÍCI
Pavel si byl natolik vědom potřeby modliteb svatých, že všude úpěnlivě žádal o "pomocníky v modlitbách." Žadonil v listu Římanům: "Bratři, pro Pána Ježíše Krista a pro lásku Ducha vás prosím, abyste mi pomohli v mém boji. Modlete se za mě k Bohu, abych byl vysvobozen od nevěřících v Judsku a aby svatí tuto mou službu Jeruzalému přijali." (Ř 15:30-31, B21). Také žádal Tesalonicenské: "Bratři, i vy se za nás modlete." (1 Tes 5:25, SNC)
V řečtině zde zmiňované slovo pro pomoci znamená "bojuj se mnou coby partner v modlitbě; veď za mne modlitební zápas." Pavel nežádal o krátkou zmínku před trůnem. On naléhavě žádal: "Bojujte za mne na modlitbách. Podstupte duchovní bitvu pro mne a pro evangelium."
Když Pavel pobýval ve vězení, připravený položit svůj život, upomínal Filipské, aby se za něj modlili: " Vím, že díky vaší modlitbě a pomoci Ducha Ježíše Krista to vše povede k mé záchraně." (Filipským 1:19, B21) Pavel věděl, že je označený a satanské hordy mají v úmyslu jej zničit. A ve stejné situaci je každý opravdový služebník evangelia. Každý pastor, kazatel a evangelista potřebuje pomocníky v modlitbě, kteří se za něj budou průběžně přimlouvat.
Mohu vás ujistit, že bych vám nepsal, nebýt modlitebních pomocníků, kteří se mnou stáli po celá léta. Nedávno se mi to připomnělo během pobytu v Evropě, kdy jsem pořádal konference pro služebníky a večerní evangelizační tažení. Po celou dobu mi Duch svatý dával si uvědomit, že mne velké množství lidí neslo na modlitbách.
V Nice ve Francii nemají moc v oblibě Američany, obzvláště americké evangelisty. Každý se obával večerní evangelizace a zvědavě se tázal: "Může to proběhnout?" Ve Francii bují skepticismus, ateismus, agnosticismus, nevěra. Nikdo se předtím nepokusil zorganizovat setkání podobné tomu, na které jsme se chystali.
Nicméně když přišel čas, shromáždily se tisíce. A v tu chvíli jsem se cítil bezmocný. Nevěděl jsem, o čem kázat, protože žádný z mých konceptů na tuto situaci neseděl. Můj překladatel a já jsme spolu dopředu prošli nějaké poznámky. Nebyl jsem si ale jistý, zda jsou to ty pravé pro dané setkání. Varoval jsem jej: "Nejsem si jist, co vlastně řeknu."
Když jsem vstoupil na pódium, mocně na mne sestoupil Duch svatý. Vnímal jsem modlitby tisíců svatých, kteří mne podporovali, a když jsem začal mluvit, Duch naplnil moje ústa. Kázal jsem čtyřicet minut, a po celou dobu by jste mohli slyšet spadnout špendlík, jak bylo ticho. Když jsem skončil, jednoduše jsem řekl: "Pokud potřebuješ Ježíše, přijď dopředu." Odezva byla okamžitá a stovky lidí vyskočilo na nohy.
V řečtině zde zmiňované slovo pro pomoci znamená "bojuj se mnou coby partner v modlitbě; veď za mne modlitební zápas." Pavel nežádal o krátkou zmínku před trůnem. On naléhavě žádal: "Bojujte za mne na modlitbách. Podstupte duchovní bitvu pro mne a pro evangelium."
Když Pavel pobýval ve vězení, připravený položit svůj život, upomínal Filipské, aby se za něj modlili: " Vím, že díky vaší modlitbě a pomoci Ducha Ježíše Krista to vše povede k mé záchraně." (Filipským 1:19, B21) Pavel věděl, že je označený a satanské hordy mají v úmyslu jej zničit. A ve stejné situaci je každý opravdový služebník evangelia. Každý pastor, kazatel a evangelista potřebuje pomocníky v modlitbě, kteří se za něj budou průběžně přimlouvat.
Mohu vás ujistit, že bych vám nepsal, nebýt modlitebních pomocníků, kteří se mnou stáli po celá léta. Nedávno se mi to připomnělo během pobytu v Evropě, kdy jsem pořádal konference pro služebníky a večerní evangelizační tažení. Po celou dobu mi Duch svatý dával si uvědomit, že mne velké množství lidí neslo na modlitbách.
V Nice ve Francii nemají moc v oblibě Američany, obzvláště americké evangelisty. Každý se obával večerní evangelizace a zvědavě se tázal: "Může to proběhnout?" Ve Francii bují skepticismus, ateismus, agnosticismus, nevěra. Nikdo se předtím nepokusil zorganizovat setkání podobné tomu, na které jsme se chystali.
Nicméně když přišel čas, shromáždily se tisíce. A v tu chvíli jsem se cítil bezmocný. Nevěděl jsem, o čem kázat, protože žádný z mých konceptů na tuto situaci neseděl. Můj překladatel a já jsme spolu dopředu prošli nějaké poznámky. Nebyl jsem si ale jistý, zda jsou to ty pravé pro dané setkání. Varoval jsem jej: "Nejsem si jist, co vlastně řeknu."
Když jsem vstoupil na pódium, mocně na mne sestoupil Duch svatý. Vnímal jsem modlitby tisíců svatých, kteří mne podporovali, a když jsem začal mluvit, Duch naplnil moje ústa. Kázal jsem čtyřicet minut, a po celou dobu by jste mohli slyšet spadnout špendlík, jak bylo ticho. Když jsem skončil, jednoduše jsem řekl: "Pokud potřebuješ Ježíše, přijď dopředu." Odezva byla okamžitá a stovky lidí vyskočilo na nohy.