SVĚDECTVÍ HODNÉ CHLOUBY by Gary Wilkerson
Žijeme v době, kdy se biblické předpovědi staly viditelnou skutečností. Pavel napsal, že v posledních dnech nastanou těžké časy (viz 2. list Timoteovi 3:1). V dnešní době se odehrávají věci, jež jsme si před několika lety nedokázali vůbec představit.
Ježíš předpověděl, že lidé budou milovat jen sami sebe, budou milovat peníze, budou plní nenávisti a arogance. Dnes se představitelé našeho národa nedokáží shodnout na většině základních společných pravidel. Pokud se někdo odhodlá poukázat na hřích, bývá označen za fanatika a stává se štvancem. S tím jak je Boží slovo odsouváno na okraj, začíná mít hřích stále větší a větší převahu.
Také pastoři se dostávají pod duchovní palbu. Týden co týden, se dovídám o dalších rozpadajících se manželstvích. Děti si z nenávisti k sobě samotným způsobují řezné rány. Drogy jsou rozšířenější než kdy jindy. Ale za to je méně a méně těch, kteří by mohli pomoci, neboť každý měsíc opouští svou službu na 1500 pastorů.
Jako Kristovo tělo nemůžeme být k těmto věcem nevšímaví. Starý zákon popisuje syny Isachariovi, jako muže, kteří pochopili dobu a věděli jak se zachovat (viz 1. Paralipomenon 12:32). Můžeme totéž říci i o dnešním těle Kristově? Pokud si opravdu uvědomíme, o jak důležitou dobu se jedná, zjistíme, že není vhodná chvíle na nějaká polovičatá opatření. Jediný způsob jak se „vypořádat se světem“ je, že se církve přestanou chovat tak jako by se nic nedělo. Ježíš prohlásil o určitých démonických silách: „Tohoto ducha nelze vyhnat jinak než modlitbou a půstem.“ (Matouš 17:21). I dnes by naše modlitby měli být vroucí, protože bez duchovní změny, vypadá všechno příliš ponuré.
Uprostřed tmy nás Ježíš povolává k tomu, abychom se stali světlem. Zde je poselství právě pro dnešní dobu: „Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě.“ (1 Jan 4:4). Bůh odvedl na svém lidu úžasnou práci a každý z nás je povolán k tomu, aby hlásal Jeho slávu skrze svědectví hodné chlouby.
Jak by takové svědectví mělo vypadat? Mám na mysli vychloubání tohoto typu - je psáno: „Kdo se chlubí, nechť se chlubí v Hospodinu.“ (2. Korintským 10:17). Abychom se chlubili tak jak to Pavel popisuje, musíme se chlubit něčím, co by poukazovalo na Boží slávu.
Ježíš předpověděl, že lidé budou milovat jen sami sebe, budou milovat peníze, budou plní nenávisti a arogance. Dnes se představitelé našeho národa nedokáží shodnout na většině základních společných pravidel. Pokud se někdo odhodlá poukázat na hřích, bývá označen za fanatika a stává se štvancem. S tím jak je Boží slovo odsouváno na okraj, začíná mít hřích stále větší a větší převahu.
Také pastoři se dostávají pod duchovní palbu. Týden co týden, se dovídám o dalších rozpadajících se manželstvích. Děti si z nenávisti k sobě samotným způsobují řezné rány. Drogy jsou rozšířenější než kdy jindy. Ale za to je méně a méně těch, kteří by mohli pomoci, neboť každý měsíc opouští svou službu na 1500 pastorů.
Jako Kristovo tělo nemůžeme být k těmto věcem nevšímaví. Starý zákon popisuje syny Isachariovi, jako muže, kteří pochopili dobu a věděli jak se zachovat (viz 1. Paralipomenon 12:32). Můžeme totéž říci i o dnešním těle Kristově? Pokud si opravdu uvědomíme, o jak důležitou dobu se jedná, zjistíme, že není vhodná chvíle na nějaká polovičatá opatření. Jediný způsob jak se „vypořádat se světem“ je, že se církve přestanou chovat tak jako by se nic nedělo. Ježíš prohlásil o určitých démonických silách: „Tohoto ducha nelze vyhnat jinak než modlitbou a půstem.“ (Matouš 17:21). I dnes by naše modlitby měli být vroucí, protože bez duchovní změny, vypadá všechno příliš ponuré.
Uprostřed tmy nás Ježíš povolává k tomu, abychom se stali světlem. Zde je poselství právě pro dnešní dobu: „Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě.“ (1 Jan 4:4). Bůh odvedl na svém lidu úžasnou práci a každý z nás je povolán k tomu, aby hlásal Jeho slávu skrze svědectví hodné chlouby.
Jak by takové svědectví mělo vypadat? Mám na mysli vychloubání tohoto typu - je psáno: „Kdo se chlubí, nechť se chlubí v Hospodinu.“ (2. Korintským 10:17). Abychom se chlubili tak jak to Pavel popisuje, musíme se chlubit něčím, co by poukazovalo na Boží slávu.