VYTRVALOST V MODLITBÁCH

Někteří bibličtí učitelé jsou toho názoru, že obracet se k Bohu se stále stejnou prosbou znamená, že nemáme víru. To ale není pravda a toto tvrzení podlomilo víru mnohých. Bůh nás nabádá, abychom prosili, hledali, postili se a volali k Bohu ve vroucích, upřímných modlitbách (viz Matouš 7,7).

Od samého začátku proměňovali praví Boží služebníci Jeho zaslíbení v modlitby:
  • Ježíš věděl, že Mu Jeho Otec všechno zaslíbil ještě před stvořením světa, přesto se Kristus hodiny modlil, aby se na zemi děla Boží vůle. Vyprávěl dokonce podobenství o tom, jak je důležité neustávat v modlitbách. Bylo to podobenství o „vytrvalé vdově“, která chodila za soudcem, aby jí zjednal právo, tak dlouho až jí nakonec vyhověl (viz Lukáš 18, 1 – 8). 
  • Ezechiel dostal od Boha úžasná proroctví o obnově Izraele slibující, že zpustošená země bude jako rajská zahrada. Přesto Hospodin řekl, že Jeho Slovo se bez modliteb nenaplní: „ Znovu odpovím na modlitby domu Izraele a toto pro ně učiním (Ezechiel 36, 37). Jinými slovy, „Dal jsem vám zaslíbení, ale chci, abyste se modlili za jeho naplnění. Hledejte Mě celým srdcem, dokud neuvidíte, že se proměnilo ve skutečnost. Já vám odpovím – ale nejdříve musíte poprosit. 
  • Daniel četl Boží zaslíbení Jeremiášovi (Daniel 9, 2), že po sedmdesáti letech bude Izrael obnoven. Když Daniel viděl, že nastal ten požehnaný rok, mohl s vírou čekat, až Bůh vyplní svůj slib. Tento zbožný muž však místo toho padl na kolena a dva týdny se modlil – dokud Hospodin všechno neuskutečnil. 
Ve starozákonních dobách nosil izraelský kněz na prsou tabulku se jmény všech kmenů Izraele. To značilo, že měl kněz potřeby svého lidu při modlitbě stále na srdci. Pro dnešní křesťany je toto nádherný obraz Krista, který nás nosí ve svém srdci a předkládá naše potřeby Otci. Co víc, každý dnešní křesťan je Božím knězem a máme vždy nést potřeby ostatních ve svých srdcích (viz Jakub 5, 14 – 16).