ŠÍP PRAVDY
Většině křesťanům se uleví, když vědí, že nejsou zahrnuti v Pavlově seznamu odsuzujících přestupků: „Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.“ (1 Kor 6:9-10) Mnoho upřímných věřících se velice snaží, aby se Jeho milost nestala oprávněnou, a přesto si uvědomují, že se jejich cesta nemůže porovnat s Jeho svatým měřítkem.
Když čtou další verš, cítí ostrý šíp pravdy: „A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.“ (verš 11) Náhle si uvědomí zakořeněnou touhu, kterou nikdy nebyli schopni setřást. Myslí si, „Počkat – narodil jsem se a byl jsem posvěcen. Tak proč bych nemohl přestat s tímto zvykem? Nejsem ve skutečnosti svobodný!“
Možná jsi se nedávno vrátil ke své staré rozkoši. Možná jsi navštívil na internetu pornografickou stránku, podílel ses na cizoložství nebo homosexuálním hříchu. A nebo jsi možná něco ukradl tvému zaměstnavateli a nebo jsi cestou z práce požil alkohol. Cokoliv je tvůj zvyk, věz, že v tom ohledu svobodný nejsi.
Nebuď překvapen, pokud se začneš cítit jako David. „Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se,…a úzkostmi svírán byl duch můj.“ (Žalm 77:4)
Kdykoliv Pán vidí někoho ze svých dětí potýkat se s nějakou touhou nebo svázaností, rychle zakročí, aby nás přivedl zpět na cestu poslušnosti, míru a pokoje. Jak to dělá? Zapříčiní v našich životech podmínky, které nás přivedou k tomu, abychom čelili našemu hříchu!
Často to znamená, že nás vezme na dno hlubin, jako to udělal s Jonášem. Dopustí, abychom pocítili Jeho pokárání a pohlcení našimi okolnostmi. Avšak tak to bylo i s Jonášem, když v nejtemnějších hlubinách volal Boha. A Pán odpověděl nářkům svého služebníka rychle tím, že mu vrátil Jeho požehnání a vůli!
Když čtou další verš, cítí ostrý šíp pravdy: „A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.“ (verš 11) Náhle si uvědomí zakořeněnou touhu, kterou nikdy nebyli schopni setřást. Myslí si, „Počkat – narodil jsem se a byl jsem posvěcen. Tak proč bych nemohl přestat s tímto zvykem? Nejsem ve skutečnosti svobodný!“
Možná jsi se nedávno vrátil ke své staré rozkoši. Možná jsi navštívil na internetu pornografickou stránku, podílel ses na cizoložství nebo homosexuálním hříchu. A nebo jsi možná něco ukradl tvému zaměstnavateli a nebo jsi cestou z práce požil alkohol. Cokoliv je tvůj zvyk, věz, že v tom ohledu svobodný nejsi.
Nebuď překvapen, pokud se začneš cítit jako David. „Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se,…a úzkostmi svírán byl duch můj.“ (Žalm 77:4)
Kdykoliv Pán vidí někoho ze svých dětí potýkat se s nějakou touhou nebo svázaností, rychle zakročí, aby nás přivedl zpět na cestu poslušnosti, míru a pokoje. Jak to dělá? Zapříčiní v našich životech podmínky, které nás přivedou k tomu, abychom čelili našemu hříchu!
Často to znamená, že nás vezme na dno hlubin, jako to udělal s Jonášem. Dopustí, abychom pocítili Jeho pokárání a pohlcení našimi okolnostmi. Avšak tak to bylo i s Jonášem, když v nejtemnějších hlubinách volal Boha. A Pán odpověděl nářkům svého služebníka rychle tím, že mu vrátil Jeho požehnání a vůli!