pátek 18. dubna 2014

OTEVÍRÁ VÁM OČI

Svatý Duch usiluje o to, abychom čím dál více poznávali, že Bůh k nám bude milostivý při všech zkouškách, kterými procházíme. „A proto, když nám byla z Božího slitování svěřena tato služba, nepoddáváme se skleslosti“ (2. Korintským 4,1).

Co je to za službu, kterou jsme dostali od Ducha Svatého? Otevírá nám oči, abychom viděli Kristův soucit a milost vůči nám. Upevňuje v nás vnitřní vědomí, že Pán je na naší straně, že je tu pro nás. A ukazuje nám, jak moc se nás Hospodin snaží ochránit před pádem – jaký má soucit se vším, čím procházíme a jak je zasažen našimi slabostmi.

Právě teď se možná cítíte zneužití a nemilovaní. Satan vás přiměl uvěřit, že Bůh vás nechal samotné – že si zasloužíte trpět, že je pro vás všemu konec, že už není naděje. Milovaní, to jsou pekelné lži. Bůh chce nejvíce ze všeho změnit pokřivený obraz, který o Něm máme. Velmi vás miluje a už určil čas, kdy vám dá svou milost.

David žalostně plakal, zcela zhroucený ze své situace: „Jak zlomená bylina schne moje srdce, i svůj chléb jíst zapomínám... probdím celé noci, jsem jak ptáče, jež na střeše osamělo. Celé dny mě moji nepřátelé tupí...nápoj slzami si ředím.... Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje“ (Žalm 102,5.8-10.12) Naříkal: „Jsem na tom hrozně psychicky, fyzicky i duševně.“

A právě v ten čas se Hospodin rozhodl Davida vysvobodit. Pán vstoupil do situace s milostí, pomocí a útěchou. David svědčil: „Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle“ (Žalm 102,14).

Bůh ustanovil čas, kdy Davida vysvobodí. Bylo to v jeho nejhorší hodině, když si myslel: „Už ze mě nic nezbylo.“ Stejně je tomu i dnes. Bůh určil, kdy nás vysvobodí a dá nám svou milost – a obvykle je to v nejhorší chvíli našich zkoušek. To je ten okamžik, když se už dále nesnažíme zvládnout věci sami. Místo toho přiznáváme: „Pane, já to nezvládnu – je to hrozné. Dávám to všechno tobě.“