POMÁHEJME SI SPOLEČNĚ MODLITBAMI
Jedna manželka pastora nám zanechala pro naši službu, ve které odpovídáme na dotazy, zprávu, jež vzbuzuje soucit. Téměř nesrozumitelně zamumlala: „Bratře Dave, tisíce manželek kazatelů potají pije, aby překonalo svou bolest. Já také. Piji, abych utlumila bolest.“ Další manželky služebníků píší o svém zhoršujícím se manželství nebo o závislosti svých manželů na pornografii.
Milovaní, toto jsou lidé, za které se nyní modlím. Modlím se za služebníky a jejich rodiny, protože vím, že to potřebují. Mám zkušenost z první ruky, že přímluvné modlitby fungují. Písmo říká, že když byl apoštol Petr spoutaný v žaláři, „církev se za něj stále modlila k Bohu“ (Skutky 12:5). A Bůh Petra zázračně vysvobodil!
Pavel nikdy nežádal o přímluvné modlitby, ale sám se přimlouval. Věděl, že je to část jeho povolání jakožto služebníka evangelia. Filipským napsal: „Všem bratřím...i biskupům a jáhnům...Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím...protože vás všechny mám v srdci“ (Filipským 1:1, 3, 4, 7).
Víš o bratrovi či sestře, kteří nemají pokojné manželství? Pokud ano, co s tím děláš? Jenom říkáš ostatním, jaká je to ostuda, že jsou před rozlukou? Nebo neseš jejich jména Pánu a bojuješ za ně na modlitbách?
Toužíš po této službě být přímluvným modlitebníkem? Jestliže neznáš nikoho, kdo by přímluvnou modlitbu potřeboval, začni se modlit za všechna křesťanská manželství a za všechny Boží svaté. Tvé modlitby nemusí být dlouhé. Prostě řekni svou prosbu a důvěřuj Bohu, že tě slyší.
Bylo mi to jednou názorně předvedeno, když jsem marodil. Jeden z mých vnuků přišel a oznámil: „Dědo, budu se za tebe modlit.“ Můj malý přímluvný modlitebník položil svou ruku na mou hlavu a modlil se: „Ježíši, celého ho uzdrav.“ Usmál jsem se a poděkoval mu, ale on na mě jen zíral. Konečně řekl: „Jsi uzdraven. Vstaň z postele!“ A tak jsem vstal – a byl jsem uzdraven! Jeho modlitba víry mne postavila na nohy.
Když Boží svatí pilně a s dětskou vírou hledají Boha kvůli potřebám svých bratří a sester, dějí se mocná vysvobození.
Milovaní, toto jsou lidé, za které se nyní modlím. Modlím se za služebníky a jejich rodiny, protože vím, že to potřebují. Mám zkušenost z první ruky, že přímluvné modlitby fungují. Písmo říká, že když byl apoštol Petr spoutaný v žaláři, „církev se za něj stále modlila k Bohu“ (Skutky 12:5). A Bůh Petra zázračně vysvobodil!
Pavel nikdy nežádal o přímluvné modlitby, ale sám se přimlouval. Věděl, že je to část jeho povolání jakožto služebníka evangelia. Filipským napsal: „Všem bratřím...i biskupům a jáhnům...Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím...protože vás všechny mám v srdci“ (Filipským 1:1, 3, 4, 7).
Víš o bratrovi či sestře, kteří nemají pokojné manželství? Pokud ano, co s tím děláš? Jenom říkáš ostatním, jaká je to ostuda, že jsou před rozlukou? Nebo neseš jejich jména Pánu a bojuješ za ně na modlitbách?
Toužíš po této službě být přímluvným modlitebníkem? Jestliže neznáš nikoho, kdo by přímluvnou modlitbu potřeboval, začni se modlit za všechna křesťanská manželství a za všechny Boží svaté. Tvé modlitby nemusí být dlouhé. Prostě řekni svou prosbu a důvěřuj Bohu, že tě slyší.
Bylo mi to jednou názorně předvedeno, když jsem marodil. Jeden z mých vnuků přišel a oznámil: „Dědo, budu se za tebe modlit.“ Můj malý přímluvný modlitebník položil svou ruku na mou hlavu a modlil se: „Ježíši, celého ho uzdrav.“ Usmál jsem se a poděkoval mu, ale on na mě jen zíral. Konečně řekl: „Jsi uzdraven. Vstaň z postele!“ A tak jsem vstal – a byl jsem uzdraven! Jeho modlitba víry mne postavila na nohy.
Když Boží svatí pilně a s dětskou vírou hledají Boha kvůli potřebám svých bratří a sester, dějí se mocná vysvobození.