UPROSTŘED TĚŽKOSTÍ SE PAVEL POUČIL Z VELIKÉ LEKCE
Nejvýznamnější lekcí, ze které se Pavel poučil ve svém utrpení, bylo, že se musel obrátit k Pánu a k jeho zaslíbením. Věděl, že již nadále nemůže důvěřovat své tělesnosti, svým schopnostem ani své silné vůli. Napsal: „Už jsme se sami smířili s rozsudkem smrti – to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé“ (2. Korintským 1:9).
Pavla přivedla jeho zkouška na samý konec vytrvalosti. Věděl, že nemá žádnou sílu, aby bojoval s mocnostmi temnoty, a tak odsoudil svou vlastní tělesnost ke smrti. A Bůh ho úžasně vysvobodil: „On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že nás vždy znovu vysvobodí“ (verš 10).
Jak byl Pavel vysvobozen? Prostřednictvím několika věcí: Zaprvé, byl především mužem modlitby, a zadruhé, velice důvěřoval Pánu. Pavel věděl, že Bůh splní svá zaslíbení. Mohl prohlásit: „Tak, jak mne Pán vysvobodil v minulosti, způsobí mé vysvobození i ze současné zkoušky. Od nynějška až do své smrti budu žít pod jeho vysvobozující mocí.“
Podobně jako Pavel jsme i my vystaveni krušným chvílím, aby v nás zemřelo spoléhání se na lidské schopnosti. Pán dovoluje, abychom byli potíráni, bezmocní a slabí, protože usiluje o to, aby nás přesvědčil, že nemůžeme porazit nepřítele tělesným úsilím.
Když srovnáme své životy s životem Pavla, můžeme být v pokušení si myslet: „Nikdy nezažiji ten druh vysvobození, ze kterého se těšil tento člověk. Byl zběhlý v Písmu a dostalo se mu velikých zjevení od Hospodina ohledně Ježíše, evangelia a Nové smlouvy.
„A Pavel sloužil v moci a s důkazy Ducha svatého. Bez cizí pomoci otřásl městy a národy. Ďábel jej nemohl zabít ani kamenováním, ani útoky davu, ani třemi ztroskotáními s lodí. Bůh ho dokonce použil ke vzkříšení mrtvého. Tento muž byl jedním z Božích nejpomazanějších služebníků v celé historii. Měl veškerá duchovní obdarování.“
Ale tak tomu podle Pavla nebylo. Tento apoštol objasňuje, že v jeho vysvobození existoval další významný faktor: mocné přímluvné modlitby. „Když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami“ (verš 11). Pavel říkal: „Jsem přesvědčen, že mě Bůh vysvobodí. A vy mi k tomu dopomůžete modlitbami.“
Pavla přivedla jeho zkouška na samý konec vytrvalosti. Věděl, že nemá žádnou sílu, aby bojoval s mocnostmi temnoty, a tak odsoudil svou vlastní tělesnost ke smrti. A Bůh ho úžasně vysvobodil: „On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že nás vždy znovu vysvobodí“ (verš 10).
Jak byl Pavel vysvobozen? Prostřednictvím několika věcí: Zaprvé, byl především mužem modlitby, a zadruhé, velice důvěřoval Pánu. Pavel věděl, že Bůh splní svá zaslíbení. Mohl prohlásit: „Tak, jak mne Pán vysvobodil v minulosti, způsobí mé vysvobození i ze současné zkoušky. Od nynějška až do své smrti budu žít pod jeho vysvobozující mocí.“
Podobně jako Pavel jsme i my vystaveni krušným chvílím, aby v nás zemřelo spoléhání se na lidské schopnosti. Pán dovoluje, abychom byli potíráni, bezmocní a slabí, protože usiluje o to, aby nás přesvědčil, že nemůžeme porazit nepřítele tělesným úsilím.
Když srovnáme své životy s životem Pavla, můžeme být v pokušení si myslet: „Nikdy nezažiji ten druh vysvobození, ze kterého se těšil tento člověk. Byl zběhlý v Písmu a dostalo se mu velikých zjevení od Hospodina ohledně Ježíše, evangelia a Nové smlouvy.
„A Pavel sloužil v moci a s důkazy Ducha svatého. Bez cizí pomoci otřásl městy a národy. Ďábel jej nemohl zabít ani kamenováním, ani útoky davu, ani třemi ztroskotáními s lodí. Bůh ho dokonce použil ke vzkříšení mrtvého. Tento muž byl jedním z Božích nejpomazanějších služebníků v celé historii. Měl veškerá duchovní obdarování.“
Ale tak tomu podle Pavla nebylo. Tento apoštol objasňuje, že v jeho vysvobození existoval další významný faktor: mocné přímluvné modlitby. „Když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami“ (verš 11). Pavel říkal: „Jsem přesvědčen, že mě Bůh vysvobodí. A vy mi k tomu dopomůžete modlitbami.“