KRISTOVO POSLÁNÍ
Církev přijímaná a uznávaná světem je protimluvem, neboť něco takového není možné. Podle Ježíše je jakákoli církev milovaná světem světská a nikoli Kristova.
„Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí“ (Jan 15:19).
Můj život velmi ovlivnily spisy Georga Bowena, presbyteriánského misionáře pracujícího v Indii v letech 1848 až 1888. Bowen se vzdal veškeré své misionářské podpory, odstěhoval se do slumu a žil jako domorodci. Vedl skromný život na hranici chudoby. A přece, kvůli této své volbě, za sebou zanechal svědectví o opravdové moci života v Kristu.
Tento zbožný muž varoval před přicházejícím duchem antikrista. Popsal jej jako „ducha moderní společnosti.“ Podle Bowena tento duch pronikne do protestantské církve s názory, metodami a morálními zásadami širší veřejnosti.
Duch antikrista bude pokračovat ve svém vlivu, dokud se společnost a církev neztotožní. V průběhu času svět ztratí svou nenávist ke Kristově Církvi a k pravým věřícím. Přestane pronásledování a Církev bude světem milována a přijata. Jakmile se to stane, napsal Bowen, tento duch antikrista zasedne na trůn.
Před několika lety, když byl Írák přístupný podpůrným křesťanským organizacím, napsaly noviny The New York Times hanlivý článek. To lze od liberálního sekulárního tisku očekávat. Mohly pochválit rozdávání jídla v Íráku, avšak zcela určitě se nemohly kladně vyjádřit ke kázání o Kristu.
Článek citoval kritický postoj protestantského učence k celému úsilí. Zcela je odsoudil a řekl, že církev by si měla hledět svého; vypadalo to, že je rozčilený, protože církev evangelizuje. To je světský názor!
Čím blíže se dostáváme ke Kristovu poslání – kázat evangelium, jak nám nařídil – tím více námi bude svět opovrhovat.
„Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí“ (Jan 15:19).
Můj život velmi ovlivnily spisy Georga Bowena, presbyteriánského misionáře pracujícího v Indii v letech 1848 až 1888. Bowen se vzdal veškeré své misionářské podpory, odstěhoval se do slumu a žil jako domorodci. Vedl skromný život na hranici chudoby. A přece, kvůli této své volbě, za sebou zanechal svědectví o opravdové moci života v Kristu.
Tento zbožný muž varoval před přicházejícím duchem antikrista. Popsal jej jako „ducha moderní společnosti.“ Podle Bowena tento duch pronikne do protestantské církve s názory, metodami a morálními zásadami širší veřejnosti.
Duch antikrista bude pokračovat ve svém vlivu, dokud se společnost a církev neztotožní. V průběhu času svět ztratí svou nenávist ke Kristově Církvi a k pravým věřícím. Přestane pronásledování a Církev bude světem milována a přijata. Jakmile se to stane, napsal Bowen, tento duch antikrista zasedne na trůn.
Před několika lety, když byl Írák přístupný podpůrným křesťanským organizacím, napsaly noviny The New York Times hanlivý článek. To lze od liberálního sekulárního tisku očekávat. Mohly pochválit rozdávání jídla v Íráku, avšak zcela určitě se nemohly kladně vyjádřit ke kázání o Kristu.
Článek citoval kritický postoj protestantského učence k celému úsilí. Zcela je odsoudil a řekl, že církev by si měla hledět svého; vypadalo to, že je rozčilený, protože církev evangelizuje. To je světský názor!
Čím blíže se dostáváme ke Kristovu poslání – kázat evangelium, jak nám nařídil – tím více námi bude svět opovrhovat.